Rukopisy (královédvorský a zelenohorský), cyklus domněle staroč. básní vzniklý na zač. 19. st. Padělky měly dokázat, že před č. středověkou poezií převážně latinskou, existovala domácí básnická tvorba psaná česky. Rukopis královédvorský obsahoval řadu básní epických, lyrických i skladby lyrickoepické, které se vesměs hlásily dobou vzniku do 13. st. S nálezem rukopisu (ve Dvoře Králové) vystoupil 1817 Hanka. Rukopis zelenohorský byl 1818 anonymně zaslán Národnímu muzeu; jeho hl. částí byla pověst o Libušině soudu nad Chrudošem a Šťáhlavem. Bás. cenné padělky inspirovaly v 19. st. liter. (Zeyer), mal. (Mánes) i hudbu (Smetana) a poznamenaly i naši hist. vědu, protože vytvořily mýty, které se dlouho udržovaly (Šafaříkův i Palackého obraz č. nejst. dějin). Za původce R. se obvykle pokládají Hanka a Linda. Důkazy o nepravosti podali nejen vědci kolem Masaryka a Gebauera v 80. letech 19. st. i nejnovější výzkum.