Kralodvorský rukopis, sbírka staročeských básní ušlechtilého slohu i obsahu, jejímž objevitelem byl Václav Hanka 16. září 1817 ve věnném městě Králově Dvoře. - Ušlechtilost básně této byla mnohým závistníkům jazyka českého nepříjemna a proto u veřejnosti pozdvihli spor o její pravosti (David Kuh 1859, Jul. Büdinger, Fejfalík 1860), a pak více jin. (Vašek, Šembera), až i mnozí ruští badatelé rovněž v pochybnost upadli. Útoky ty posud odmítány (Jireček, Nebeský, Vrťátko, Hattala, Gebauer a j.). Přeložen byl do všech evropských jazyků.

Strana 1146:

Zelenohorský rukopis, v. Libušin soud.

Strana 225 a 226:

Libuše (Ljubuša), nejmladší dcera Krokova (starší Kazi a Tetka), vynikala krásou a věštím duchem, po smrti otcově vládařka Čechů, až při sváru dvou bratří, vydavši nález (Libušin soud), a pohaněna byvši za to od staršího, zvolila sobě za manžela Přemysla, jenž potom s ní vladařil; Libuši připisuje se založení Prahy, jejíž slávu prý předpověděla. - Libušin soud byl předmětem různých vypravování básnických, z nichž nejstarší v tak zv. Rukopise Zelenohorském (v čes. museum) za padělané se prohlašovalo od mnohých, kteří Slovanům a zvláště Čechům upírají stupeň vzdělanosti, na němž tito skutečně v časích dávných se nacházeli.

Knihovna Akademie věd v Praze.