Dokumenty rkp. sporu

Julius Grégr
Rukopis Zelenohorský a Královédvorský
1886

Národní Listy Ročník XXVI. Číslo 187 (8.7.1886)
Příloha Národních Listů k číslu 187 - Literatura. Strana 1:

Máme před sebou první sešity dvou nově vycházejících obrázkových děl s textem Královédvorského a Zelenohorského rukopisu. Jedno dílo vychází nákladem Fr. Šimáčka s nápisem: "Rukopis Králodvorský, staročeské zpěvy hrdinské a milostné". Ilustrace pocházejí od Josefa Manesa, jež slovem doprovází Renata Tyršová; část kritickou a historickou napsal Fr. X. Prusík. Druhé dílo má titul: "Rukopis Zelenohorský a Královédvorský". Ilustrace pocházejí od osvědčeného malíře Aleše, a náklad obstarává kněhtiskárna Wiesnera v Praze.

Jakkoliv nás těší, že staré vzácné naše rukopisy vydány býti mají s okrasnými kresbami, nemůžeme se předc při pohledu na různé dva sešity shostit trapného pocitu. Nač při skrovných našich prostředcích hned dvoje různá vydání téhož spisu pro obecenstvo, jehož kruh pro podobná skvostná a dražší díla je dle zkušeností všech vydavatelstev českých předc jen značně obmezený? Což není pro nakladatelskou spekulaci u nás dosti širokého pole, že při každém podniku musí se jedno vydavatelstvo vrhat na druhé, aby v nezřízeném konkurenčním zápasu jedno zničilo druhé? Což má vždy ten, kdo první přistupuje k uskutečnění některé myšlénky, za svou iniciativu, za svůj primát a za svou podnikavost býti odměněn tím, že jej počne rdousit bezmyšlénkový konkurent, maří ovoce jeho práce, jeho myšlénky, jeho podnikavosti? Uznáváme v plné míře výhody konkurence tam, kde pro volnou soutěž je dosti místa; však tam, kde toho místa není, kde každá konkurence končí jen zřícením jednoho neb dokonce obou, je ona více než škodnou, zvláště když se děje na kulturním poli malého národa, kde každé síly je potřebí, kde každá podnikavost má býti všemožně podporována.

Při dostihách dvou nakladatelů ilustr. RKho spatřujeme však hned při prvních, nám zaslaných sešitech, konkurenci i velice nerovnou. I ten, kdo není znalcem děl ilustrovaných, pozná na první pohled, že se kresby p. Alešovy ani z daleka nemohou rovnati kresbám Mánesovým. My sice nejsme přílišnými obdivovateli těchto studií nezapomenutelného Manesa; avšak je v nich dovednost a síla, a zračí se v nich hluboká a pilná promyšlenost; zasluhující věru, aby cenné tyto, dávno zhotovené práce vynikajícího, bohužel záhy zemřelého umělce, když již zde jsou, byly tiskem rozšířeny, a je skutečnou zásluhou nakladatelstva, že se k vydání jich odhodlalo. Jinak je s kresbami p. Alešovými. Je to patrně práce kvapná, bez studií a promyšlenosti. Zrovna hrozný je obraz "Libušin súd"! Takovým způsobem by se neměla sešuntět tak vzácná poetická látka! Ženská figura znázorňující Vltavu hodí se spíše za etiketu na láhev s punšovinou, a vysoce básnická figura Libuše, stojí tu jako stará škaredá zkroucená "bréca". A ty okrasy nad ní! Je to několik nesouměrných, hrubých, bezmyšlénkových klikatin, tak primitivních, jako by je byl nakreslil nedovedný žáček. Divíme se věru, jak může starší umělec s takovouto prací předstoupiti před veřejnost a zlehčiti podobnou mazanicí své jméno a urážet obecenstvo, jako by nemělo citu pro uměleckou krásu a nemělo vlastního soudu. Nevalně větší cenu mají ostatní p. Alešovy obrázky. K uměleckému znázornění tak vzácných starých českých poesií a starých hrdinských postav nestačí jen vykreslení hrozných nevkusných beranic, velkého vousu visicího jako židovské pejsy, a dlouhých rozcuchaných vlasů. Tu je potřebí pohroužit se hlouběji do ducha básně a doby, činit potřebná pilná studia a zpracovat svědomitě látku. Práce tak mělká, povrchní a ohyzdná nestojí ani za papír a náklad. Však i redakce textu měla by býti správnější. Když se vydávají staré naše básně s tak značným nákladem ve "skvostném, nádherném" (sic) vydání, mají text a zejmena transkripce býti aspoň správné. - Výtka textu týká se ostatně i p. Šimáčkova vydání. I zde shledáváme nedůslednosti v transkripci a hrozný ten vokativ vraze místo vraže. - Gr. -