Antonín Vánkomil Maloch
Max Büdingers Österreichische Geschichte,
bezüglich Böhmens.
LUMÍR Ročník IX. Číslo 18 (5.5.1859), strana 428:
Z Prahy a z venkova.
Pan M. Büdinger prý zase vypustil pamflet proti našim nejstarším
památkám národního písemnictví jakožto odpověď na oznámenou, ostrou
brochurku nejmenovaného, jenž pana Büdingera tak porazil, že by jiný, než
právě pan Büdinger, se buď polepšil, buď studem umlkl. Odpověď tato pana
Büdingera nemůže snad býti prázdnější, jalovější a drzejší, než byl první
jeho spisek, který nám již dostatečně byl dokázal, že se panu Büdingerovi
nejedná o pravdu, nýbrž o klamné sočení, neboť snad jen o
literární - rebach, poněvadž, jak známo, spiskové v záležitosti této dobře
jdou na odbyt, kupujíť se z jedné i z druhé strany, ba i z neutrální.
Odpovídati člověku, jako je Büdinger, po česku, není ani potřeba, bohužel,
že naši spisovatelé předce mravně nuceni jsou, německými odpovědmi zacpati
mu ústa. Nehledě ani k sporu o Libušin soud a rukopis
Kralodvorský, dokázal Jičínský profesor pan A. V. Maloch jasně,
jaký nedouk jest pan Büdinger, jak i Rakouský dějepis překrucuje a že směr
Büdingerův není nic, než pod pláštěm vědeckým rozsívati zášť proti Slovanům
a nenávist mezi národy. My vidíme ovšem v panu Büdingerovi více pouhého -
špekulanta, než člověka tak nebezpečného a skutečně trestu hodného, avšak
předce musíme odporučovati nový spis páně Malochův, o němž jsme již z
propůjčeného nám rukopisu oznámení širší učinili, a jsme přesvědčeni, že
podobného nalezne účastenství a odbytu, jako často zpomenutá, ostrovtipná
polemická brochurka "M. Büdinger und die Königinhofer Geschwister", u
Tempského vydaná a v rychlosti skoro již rozebraná. Pojednání páně
Malochovo o nedouctví pana Büdingera vyšlo pod titulem "Max Büdingers
Österreichische Geschichte, bezüglich Böhmens" a dostati jest v každém
řádném kněhkupectví. Náklad na tuto knížku, která německému obecenstvu oči
otevře, jak pan Büdinger čtenářstvo své špatně obsluhuje, vedl knihsklad
páně Rennův u tří lip.
Antonín Vánkomil Maloch (30.8.1823 - 3.4.1880)
středoškolský učitel, historik, topograf. Přispíval do Riegrova Slovníku
naučného.
LUMÍR
Beletristický týdeník. Odpovědný redaktor: Ferdinand B. Mikovec.
Ročník IX. 1859. Tisk a sklad Kateřiny Jeřábkové v Praze
v Uršulinské ulici číslo 140-II.
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná