* *
Nová píseň
o hrozném sfalšování starých
památek

objeveném
skrze dvě hvězdy českých a vysokých škol
Pražských roku tohoto.

Zpívá se jako:   "Jabůrek u kanonu stál."
Proti patisku právo vyhraženo.
Cena 5 kr.


                1.
      Lidi zlatý, to je škandál,
      v Praze strh se hroznej randál
      pro dvě moudré palice,
      ty to mrzí velice,
      že co svět světem stál,
      vše Hanka sfalšoval.

                2.
      Masaryk s Gebaurem v spolku
      na půl zlatovém to kolku
      ekstra-poštou dostali,
      aby nám vykrákali
      za to, že co svět stál,
      vše Hanka sfalšoval.

                3.
      Vytiskli hned v "Athenaeum"
      de profundis! a Te Deum!!
      dávno že vo tom vědí,
      že jsme samí medvědi;
      neb, co svět světem stál,
      vše Hanka sfalšoval.

                4.
      Je to drzost, věru hrozná,
      "Bohemie" to hned pozná,
      český, hloupý element,
      že nemoh mít parlament;
      a proto, co svět stál,
      vše Hanka sfalšoval.

                5.
      Je to drzost od těch Čechů,
      že si vymyslili směchu
      na doklad svých starých práv
      neněmecký paragraf,
      který jim, než svět stál,
      ten Hanka sfalšoval.

                6.
      Libuše neměla tátu,
      žádný Záboj neměl mlatu
      a Jaroslav s Lumírem
      byl jenom partafírem.
      Tak nám, co ten svět stál,
      vše Hanka sfalšoval.

                7.
      Neměli jsme nikdy reky,
      žádné lesy, ani řeky,
      nikdo nelez na skály,
      žežulky nekukaly.
      Tak nám, co ten svět stál,
      vše Hanka sfalšoval.

                8.
      Vyšehrad se nic nehýbal,
      kdo to zpíval, ten byl šibal;
      kdo zřel zlato v Otavě,
      měl jen řezanku v hlavě,
      když nám to, co svět stál,
      jen Hanka sfalšoval.

                9.
      Jelen po vlasti neskákal,
      lež to, že kdo nad ní splakal,
      žádná česká děvice
      neuvila kytice;
      všecko to, co svět stál,
      jen Hanka sfalšoval.

               10.
      Nejvíc Masaryka trýzní,
      že jsme kdysi, kdesi žízní
      jazyk vyplazovali,
      aniž nás čerti vzali;
      pročež dí: co svět stál,
      vše Hanka sfalšoval.

               11.
      Gebaura zas hrozně mrzí,
      že jsme byli tak moc drzí
      nedbat při svém jazyku
      na jeho gramatiku;
      tudíž nám, co svět stál,
      vše Hanka sfalšoval.

               12.
      Na rozmnožení své slávy
      vrtali si oba hlavy,
      ale skutek utek;
      mají z toho zármutek:
      třeba by co svět stál,
      vše Hanka sfalšoval.

               13.
      Gebaure a Masaryku,
      co teď máte z toho křiku?
      Leda že je vám nanic,
      nedokážete pranic,
      ni to, že co svět stál,
      vše Hanka sfalšoval.

               14.
      Dlužno pánům opakovat:
      Nechtějte masarykovat
      co má v úctě každý Čech!
      sic vám hrozí strašný pech;
      jak tomu, co teď prál,
      že Hanka fixloval,
      že on co náš svět stál,
      nám všecko sfalšoval.

              Konec.


Na Král. Vinohradech.
Tiskem a nákladem knihtiskárny B. Grunda a V. Svatoně.
1886.

Národní knihovna v Praze  [sign. 54 J 15687]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná