Neznámý posudek českých chemiků z roku 1935

29.XII.1937 uveřejnil v Národním Osvobození prof. F. M. Bartoš úryvky z dosud neznámého dobrého zdání chemiků Karlovy university o RK, pocházejícího z r. 1935. Poněvadž v NO otištěny byly z projevu v přesném znění jen dvě vytržené věty, s nimiž bylo pak polemisovánio a argumentováno, považuje redakce Zpráv za potřebné informovati čtenáře o okolnostech, za nichž k projevu došlo a o jeho přesném znění. Obrátila se tedy na prof. V. Vojtěcha, který jest v NO označen za spolupodepsaného autora dobrého zdání a požádala jej o bližší zprávy o projevu. Podle sdělení prof. Vojtěcha jedná se o přípis, který 5 profesorů - chemiků Karlovy university zaslalo na zvláštní žádost prof. J. V. Šimákovi z filosofické fakulty. V zimě 1933-34 utvořila se totiž na filosofické fakultě Karl. university komise 8 profesorů za předsednictví J. V. Šimáka, která vzala si za úkol propagovat nepravost Rukopisů přednáškami, výstavkami, spisy i rozhlasem. Prof. J. V. Šimák vznesl v dubnu 1935 na profesory - chemiky přírodovědecké fakulty žádost, aby se chemikové vyslovili, byl-li učiněn prof. A. Bělohoubkem správně závěr o pravosti RK podle jeho chemického zkoumání, který uveřejnil ČČM 1887 a který zněl:

Rukopis Králodvorský se chová po stránce mikroskopické a mikrochemické v podstatě tak jako nepochybně starobylé rukopisy z věku, do něhož se klade.
Odpověď dožádaných odborníků, měla pak býti uveřejněna ve spise, chystaném jako doprovod projektované výstavky RKZ v Museu. Po vydání projevu chemických odborníků byly však všechny akce komise filosofické fakulty zastaveny a podle nezaručené zprávy se komise rozešla.

- Prof. V. Vojtěch nám oznámil, že on i ostatní spolupodepsaní kolegové (vyjma prof. J. Štěrby-Böhma, který již zemřel), pozastavili se nad tím, že prof. J. V. Šimák dal k disposici dennímu tisku dvě vytržené věty z jejich přípisu, jimiž potom polemisovalo se proti prof. Marešovi způsobem, který neodpovídá skutečnému smyslu jejich dopisu. Podepsaní profesoři nepovažují za potřebné odpovídati na tyto způsoby. Aby se však pro příště znemožnila taková nevědecká argumentace a z důvodů dokumentárních uveřejňujeme přesný text neznámého projevu, kterým 5 vynikajících chemiků přihlašuje se ke správnosti Bělohoubkova závěru o pravosti RK.
Redakce

Titl. prof. J. V. Š I M Á K,
předseda komise o RKZ na fil. fakultě Karlovy univ., Praha

Vážený pane profesore!

K Vašemu dopisu ze dne 11. dubna t. r., týkajícímu se otázky chemického vyšetřování Rukopisu Královédvorského, zaujímají podepsaní toto stanovisko:
Dnešní chemie má více možností a dokonalejší prostředky k studiu otázky pravosti Rukopisů než měla v létech osmdesátých. Jakékoliv zkoumání tohoto druhu musí však býti založeno na zkouškách srovnávacích a to na zkouškách jak materiálu zaručeně podvrženého tak i dokumentů zaručeně pravých, pocházejících aspoň přibližně z doby, do níž jest původ RK kladen.
Z chemického vyšetření lze i v dnešní době učiniti pouze závěr o pravděpodobnosti pravosti, či pravděpodobném podvržení, v předpokladu, že podrobnějším vyšetřením většího množství míst na různých stranách R nebudou nalezeny látky, jež by a priory vylučovaly pravost.
Tento pravděpodobnostní závěr také správně učinil prof. dr. Antonín Bělohoubek ve své zprávě o chemickém prozkoumání RK, které vykonal v létech 1886 a 1887.
V Praze dne 27. dubna 1935.
Prof. Dr. O. Tomíček
Prof. V. Vojtěch
Prof. Dr. J. Křepelka
Prof. F. Plzák
Prof. J. Štěrba-Böhm

©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná