RUKOPISY
KRÁLOVODVORSKÝ A ZELENOHORSKÝ

BŘEVNOV, LÉTA PÁNĚ MDCCCCXIX

Strana 44:

        Věje větříeček s kníežeckých lesóv,
     běžé zmilitka ku potoku,
     nabíerá vody v kovaná vědra.
        Po vodě k děvě kytice plyje,
     kytice vonná z viol a róží.
     I je sě děva kyticu loviť:
     spade, ach spade v chladnú vodicu!
        "Kda bych věděla, kytice krásná,
     kto tebe v kyprú zemicu sáze,
     tomu bych dala prstének zlatý.
        Kda bych věděla, kytice krásná,
     kto tebe lýkem hebúčkým sváza,
     tomu bych dala jehlicu z vlasóv.
        Kda bych věděla, kytice krásná,
     kto tě po chladnéj vodici pusti,
     tomu bych dala víenek svój s hlavy."


RUKOPISY KRÁLOVODVORSKÝ A ZELENOHORSKÝ
Kniha tato vyšla v pátém roce světové války, tiskem "Politiky", sázena moderní latinkou ve 335 výtiscích, z nichž 35 na japonu, nákladem MUC. Dvořáka K., Břevnov 297. Číslo výtisku: 48.

Městská knihovna v Praze   [sign. R 2028]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná