RUKOPIS KRALODVORSKÝ
Vydánie čtvrté Váceslava Hanky.
1843

Strana 170 a 171:
Překlad polský od Lucyana Siemienského.


                 W I A N E K.

       Wieje wietrzyk wieje, od ksiažecej knieje;
    biežy dziewcze mlode do zdroju po wode.
    Nabrala w glebinie w okute konewki,
    a wianuszek plynie po wodzie do dziewki.
       Z fiolek i róžy wiazanka uwita;
    dziewczyna po wodzie za wianuszkiem chwyta,
    zachwyci go w dlonie, i plušnie na tonie.
    "Gdybym ja wiedziala, kto ciebie mój kwiecie!
    W ogródku zasadzil, wypiesczyl na swiecie,
    dalabym z ochota te obraczke zlota.
       Gdybym ja odgadla, czyja reka, czyja,
    do wianku cie kladla, lyczykiem obwija;
    dalabym ochocza iglice z warkocza:
       Gdybym ja wiedziala, mój wianku róžowy!
    czyje ciebie dlonie puscily przez tonie;
    dalabym mu dala mój wianuszek z glówy."


RUKOPIS KRALODVORSKÝ, a jiné výtečnější národnie spěvopravné básně.
Slovně i věrně v póvodniem starém jazyku, s pripojeniem polského, južno-ruského, illyrského, krainského, hornolužického, německého i anglického přeloženie. Vydánie čtvrté Váceslava Hanky, rytieře řádu sv. Vladim., bibliothékáře Českého národnieho museum. V Praze 1843. Nákladem vydavatelovým.

Národní knihovna ČR  [sign. 54 K 22864]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná