František Ladislav ČELAKOVSKÝ

RKZ-L (7. března 1999)

Dobrý den.

Tento den 7.3.1799 se narodil významný český básník a učenec

František Ladislav   Č E L A K O V S K Ý

Narodil se v rodině tesaře ve Strakonicích. Rodiče ho dali studovat v naději, že se syn stane knězem. Gymnázium studoval v Budějovicích a v Písku. Filosofii studoval v Praze, Budějovicích a Linci.

Roku 1822 uspořádal první sbírku Slovanské národní písně a věnoval ji V. Hankovi. Napřed vyšly české, moravské a slovenské písně, potom ruské, srbské a lužické (vždy původní píseň a překlad vedle sebe).

Roku 1823 přeložil a vydal Herderovy Listy z dávnověkosti, potom hodně překládal, např. Litevské národní písně, Goethovu Márinku (Die Geschwister), Waltera Scotta Pannu jezerní (The Lady of the Lake) ad.

Roku 1829 vydal svoje nejvýznamnější dílo Ohlas písní ruských, za deset let roku 1839 vydal Ohlas písní českých a roku 1840 Růži stolistou.

Živil se soukromým vyučováním, od roku 1834 redigoval Pražské noviny a jejich kulturní přílohu Českou Včelu. Od roku 1842 byl profesorem slavistiky na universitě ve Vratislavi, roku 1849 přešel na pražskou universitu.

V této diskusní skupině RKZ-L již byla kdysi zmíněna Žofie Jandová, nejvýznamější česká básnířka první poloviny 19. století, kterou zahrnul do své Cheskiánské Anthologie sir John Bowring. Roku 1824 zadal Čelakovský do tisku sbírku básní Selanky Žofie Huberové, rozené Jandové, ale po prozrazení "tajemství" básnířky si vyžádal rukopis zpět. Čtyři ze selanek vyšly v ČČM 1829, dvě byly vydány v Sebraných spisech Čelakovského (1876), tři zbývající nejsou dosud známy.

Básník Čelakovský celý život věřil v pravost Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského, svému příteli Kamarýtovi napsal:

"O pravosti Rukopisů tak přesvědčen jsem, jako že Slunce na nebi ..."

Přeji vám hezký den.
Jaroslav Gagan


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná