Augustin Josef Carl CORDA
RKZ-L (22. října 1999)
Dobrý den.
Tento den před stodevadesáti lety (22.10.1809) se narodil vynikající
český chemik a přírodovědec
Augustin Josef Carl C O R D A
Narodil se v rodině obchodníka se suknem v Liberci; již v útlém věku
osiřel. Vyrůstal u strýce v Praze, jako 16-letý se začal zajímat o
přírodovědu a začal navštěvovat přednášky prof. Zippeho. Ten objevil jeho
nadání a uvedl Cordu do Musea českého, kde si zvolil za předmět svých
prvních studií nižší rostliny tajnosnubné. V roce 1827 začal vycházet Časopis
společnosti vlastenského Museum v Čechách; již v prvním ročníku je uveřejněna
zoologická příloha s obrázky, které namaloval Corda.
Strádaje nedostatkem prostředků pracoval nějaký čas v lékárnickém obchodě
Václava Batky. Na radu prof. Krombholze vstoupil na učení chirurgické (1829),
kde po dvou letech vykonal zkoušky. Vedle toho studoval botaniku, byl velmi
talentovaným badatelem; přispíval odbornými články o mykologii do Opitzova
sborníku Naturalientausch (1826-28). Roku 1833 se zúčastnil sjezdu lékařů a
přírodozpytců ve Vratislavi, přednesl tam několik pozoruhodných prací. To mu
otevřelo cestu do světa, prof. Alex. Humboldt ho pozval na universitu do
Berlína, kde zůstal do března 1834.
Roku 1835 se stal kustodem živočišných sbírek Musea v Praze. Zde začal
intenzivně studovat v oborech botanickém, zoologickém a paleontologickém. Stal
se jedním z nejlepších mikroskopiků.
Do sporu o Rukopisy vstoupil Corda v roce 1840, kdy na žádost Fr. Palackého
a P. J. Šafaříka prozkoumal chemicky a mikroskopicky Rukopis zelenohorský.
Výsledky pozorování jim poslal Corda ve dvou dopisech, které Palacký se
Šafaříkem otiskli ve spisu Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache
(Praha 1840). Většina Cordovy analýzy Rukopisu zelenohorského má platnost
dodnes.
Úryvek z druhého Cordova dopisu:
"... zelené pozůstatky se umělou cestou vůbec nedají tak vyrobit, ani na velmi
starých pergamenech jak jsem zjistil zkouškami s pergameny z 13. a 14.
století, jež mi byly laskavě postoupeny, ani s některými ještě staršími.
Prohlašuji proto ze stanoviska přírodních věd i z prostého současného stavu
písma, že rukopis, který máme před sebou [RZ], je nejvíš starý ...
Rukopis musí být nezbytně starší než všechny české manuskripty dosud nám
známé."
Texty obou dopisů najdete zde nebo ve sborníku
Almanach rukopisné obrany III. (str. 24 a 29).
Corda zjistil, že spodní vrstva ozdob je provedena rumělkou, pozdější
zdobení miniem je nahoře (minium bylo použito k restaurování poškozených
ozdob).
Tzv. Ivanovův tým zjistil pravý opak: mikroskopicky objevil spodní
barvu minium, střední vrstvu zelené písmo a vrchní rumělku (14.5.1968).
Podle Ivanova Corda nemohl svými prostředky rozeznat mikroskopickou krakeláž
miniových tahů, a proto prý soudil, že je rumělka starší.
(Sborník Národního muzea, řada C, sv. XXXVI, str. 5 až 51)
Na přání knížete Colloredo-Mansfelda podnikl Corda přírodovědnou výpravu
do severní Ameriky. Na cestu se vydal 6.11.1848 z Brém do New Orleansu. Během
pobytu nasbíral mnoho přírodnin pro musejní sbírky. Dne 28.8.1849 se vydal na
brémské lodi Viktoria na zpáteční cestu do vlasti. Kolem 16. září 1849 loď
zmizela ve vodách západoindických.
Přeji všem hezký den.
Jaroslav Gagan
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná