RKZ-L (7. července 1999)

Dobrý den.

Zítra uplyne sedmdesát let od úmrtí významného českého historika

Jaroslav Goll se narodil 11.7.1846 v Chlumci nad Cidlinou v rodině lékaře. Rodina měla bohaté kulturní styky, jako chlapec se Goll setkal s Boženou Němcovou, Bedřichem Smetanou aj. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu studoval na filozofické fakultě. Spolu s doktorátem filozofie získal i učitelskou zkoušku pro gymnázia (1870). Roku 1871 odejel na studijní pobyt na univerzitu do Göttingenu, kde pracoval v historickém semináři. Po návratu byl profesorem na obchodní akademii v Praze (1874-80). Roku 1875 se Goll habilitoval na pražské univerzitě pro všeobecné dějiny, roku 1880 byl jmenován mimořádným a r. 1885 řádným profesorem. Na české univerzitě vybudoval historický seminář, stal se zakladatelem pozitivistické školy české historie. Roku 1895 založil Český časopis historický, který vychází dodnes. Roku 1907 byl jmenován rektorem Univerzity Karlovy.

Goll se přátelil s Hálkem a Nerudou, uveřejňoval překlady básní z polštiny, italštiny a francouzštiny v časopisech Květy a Lumíru. Vydal kriticky a esteticky citlivě uspořádanou Antologii české lyriky (1872). Od roku 1874 byl redaktorem časopisu Lumír, kam ho přivedl Svatopluk Čech. Tam pod značkou M-us V-ens (= Mortus Vivens) uveřejňoval básně spojující zpěvnost s vlasteneckým patosem. Spolu s Vrchlickým přeložil Květy zla Ch. Baudelaira (1895).

Jaroslav Goll zasáhl do rukopisného sporu spisem Historický rozbor básní RK: Oldřicha, Beneše Heřmanova a Jaroslava (1886), kde se pokusil historickou metodou dokázat novověký původ těchto básní.

Goll napsal:
Důležité problémy vědecké se objasňují a řešívají obyčejně ve sporech a skrze spory. Kde jest autorita tak neomylná, která by prohlásiti směla, že spor možný není, která, kdyby i moc měla mlčení uložiti, obávati by se nemusila, že se dříve nebo později ozve: a přece se točí! Konec sporu se dekretovati nedá ...

Jaroslav Goll na rozdíl od Masaryka a Gebauera svoje námitky neprohlašoval za NEVÝVRATNÉ důkazy, hájil práva vědecké kritiky na zkoumání pravosti Rukopisů. Goll nepodepsal dekret 45 odborníků ze dne 29. prosince 1911 Prohlášení o vyřešení otázky rukopisné (možná proto, že byl dekretem zvlášť jmenován). Goll předpověděl, že spor dlouho potrvá, poněvadž rukopisné vědecké záhady náleží do ruzných vědeckých oborů.

Jaroslav Goll byl do roku 1910 profesorem všeobecných dějin na UK. Za 1. světové války byl loajální k Rakousko-Uhersku. Po vzniku ČSR se tím vyřadil ze společenského dění. Zemřel 8.7.1929 zcela osamocen a prakticky zapomenut. Je pochován na Olšanských hřbitovech (III. hřbitov, odd. 6., hrob č. 34).

ps
Tzv. silvestrovský dekret "Prohlášení o vyřešení otázky rukopisné", který byl uveřejněn 31.12.1911 v Národní politice již brzy najdete na stránce dokumentů rkp. sporu.