Karel KREJČÍ

RKZ-L (25. června 1999)

Dobrý den.

Zítra uplyne dvacet let od úmrtí profesora

Karla   K r e j č í h o

Prof. Krejčí (* 20.8.1904  + 26.6.1979) byl významný literární historik a slavista. Zabýval se především dějinami polské a české literatury a literárněvědnou komparistikou.

Po maturitě na malostranském gymnáziu studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a němčinu. Byl stipendistou na univerzitách ve Varšavě a Krakově (1927-28). Od roku 1929 byl asistentem slovanského semináře FF UK. Byl spoluzakladatelem Literárněhistorické společnosti (1934).

Z jeho díla:
Baroloměj Paprocki z Hlohol a Paprocké Vůle (1946)
Heroikomika v básnictví Slovanů
Dějiny polské literatury
Sociologie literatury
Česká literatura a kulturní proudy evropské

Prof. Krejčí redigoval časopis SLAVIA (1950-58 a 1970-79). V roce 1974 uveřejnil v tomto časopise zajímavou studii (č.4, str. 378-396):

Některé nedořešené otázky kolem RKZ

Dovolím si zde citovat několik ukázek z článku, celý článek najdete v nejbližší době na webu Dokumenty rkp. sporu.

V úvodu studie prof. Krejčí napsal:
"Jestliže znovu přistupuji k otázce RKZ (neříkám: vracím se, protože bádání o památce, která sehrála tak důležitou úlohu v české kultuře 19. a ještě i 20. století, nemůže být uzavřeno, jako není uzavřeno bádání o českém obrození, díle Jungmannově, Čelakovského, Kollárově, a vůbec o všech otázkách, které ať již v takovém či jiném smyslu tvoří součást kulturního dědictví), činím tak jednak proto, že nedávná chemická bádání obou rukopisů vyžadují, aby k nim bylo zaujato stanovisko, jednak proto, že chci upozornit na některé zajímavé a ještě nedořešené problémy, které s touto otázkou souvisejí; v neposlední řadě činím to také proto, abych přispěl k pročištění atmosféry, která se dnes již stoletými boji - nepočítáme-li předhistorii - kolem této otázky vytvořila a nebyla dodnes odstraněna."

"... je třeba se znovu pozastavit v této souvislosti nad otázkou autorskou. ... Především se soudilo, že autora RKZ je nutno najít mezi těmi několika osobami, které v době nálezu u nás psaly a publikovaly verše. Nezdálo se možné, že by autorem mohl být někdo, kdo jinak zůstal neznám. Neoprávněnost tohoto předpokladu je možno ukázat na příkladu K. H. Máchy. Mohlo se docela dobře stát, že autor básně, tak zásadně se lišící od všeho, co česká literatura tehdy měla, byl by zemřel dříve, než se mu podařilo cokoliv ze své tvorby uvést na veřejnost; mnoho k tomu nescházelo. Po nějakých stu letech by se náhodou našel rukopis Máje a hledalo by se, kdo to mohl napsat ..."

"Druhou otázkou je čas, který je možno předpokládat pro uskutečnění celé akce a věk předpokládaných původců. Hankovi (nar. 1791), ani Lindovi (nar. 1789) v roku nálezu nechybělo mnoho do třicítky, ale uvážíme-li, že k provedení tak rafinovaného a dobře připraveného plánu je třeba času, dospěli bychom k názoru, že dílo, které po dvě století zaměstnávalo ty nejlepší mozky našeho národa, bylo připraveno dvěma chlapci... je absurdní, že by dvacetiletý mladík mohl přečíst a vyexcerpovat všechno to, z čeho podle tvrzení vlivologů autor RKZ zkompiloval své básně."

"RKZ byly přitom převážně kvalifikovány jako a) podvod, b) kompilace. Hledal se tedy podvodník a kompilátor, čemuž při vhodné stylizaci nejlépe odpovídal Václav Hanka. Určité vakuum, které tu zůstávalo, bylo ne zcela přesvědčivě ucpáno Josefem Lindou. Avšak RKZ jsou především básní. Je třeba hledat básníka, a toho dosud nemáme; podvodník a kompilátor na to nestačí."

Studii prof. Krejčího uvítali obránci Rukopisů. Poprvé zde představitel oficiální vědy (člen korespondent ČSAV) nadhodil problémy, k nimž se oficiální věda neodvažuje přistoupit. Pan Dr. Enders reagoval na studii delším dopisem (13 stránek), ještě delší dopis poslal Krejčímu brněnský archeolog Adámek. Žádný se nedočkal odpovědi. V Almanachu rukopisné obrany III. byl uveřejněn dopis, který prof. Krejčímu poslal Ing. Karel Urban.

Bohužel studie prof. Krejčího nevyvolala žádnou odezvu v odborném tisku.

Přeji vám hezký den.
Jaroslav Gagan

©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná