RKZ-L (9. července 1999)

Dobrý den.

Tento den před stopětašedesáti lety (9.7.1834) se narodil vynikající český básník, prozaik, novinář a umělecký kritik

Narodil se v rodině dělostřelce, mládí prožil v Újezdských kasárnách (jeho otec tam měl kantýnu). Od r. 1845 studoval na německém gymnáziu, přitom navštěvoval české přednášky prof. Koubka v Klementinu, které přispěly k jeho národnímu uvědomění. Od r. 1850 studoval na českém akademickém gymnáziu, které vedl Klicpera (spolužáci byli např. Hálek, Pfleger aj.), po maturitě r. 1853 začal studovat práva. Po roce nastoupil na přání otce jako účetní do vojenského úřadu. Za rok začal studovat filosofii, ale studium nedokončil. Od r. 1857 učil češtinu a němčinu ve Wotzelově ústavu a suploval na něm. reálce v Mikulandské ul. (jeho žákem tam byl Jakub Arbes).

Začal psát články do německých novin, pracoval v redakci "Tagesbote aus Böhmen", kterou v roce 1858 opustil, když se objevily články proti Hankovi (6.-29.X.) Hanschriftliche Lügen und paläographische Warheiten. Roku 1858 inicioval almanach MÁJ (s V. Hálkem). Roku 1860 nastoupil do redakce prvního českého deníku Čas, po jeho zániku psal do Hlasu a Národních listů. Třicet let psal fejetony, napsal jich asi 2000. Velký význam pro rozvoj českého divadla, výtvarného umění a literatury měla jeho kritická činnost.

Jan Neruda byl po celý svůj život obhájcem Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, během let napsal řadu fejetonů proti odpůrcům RKZ, ukázky najdete na

zde ocituji úryvky z některých fejetonů:

"Je tomu právě padesát let, o málo dní více, co ve věžním sklepení Králové Dvora nalezen Hankou náš Rukopis. Byl to tenkráte svatý večer, který strávil kruh kralodvorských vlastenců s nadšeným nálezcem svým Hankou."
(NL 28.IX.1867)

"... ty články v Athenaeu o rukopise Kralovedvorském jsou vskutku neodolatelny! Člověk se musí smát.
... Pan prof. Masaryk nazývá sama sebe několikráte laikem. Ale rovněž několikráte tam napsal, že laikové nemají se do té věci míchat! ..."
(NL 28.III.1886)

"Mrcha chlap, ten Hanka! I kamenné pilíře do řeky nastavěl, jen aby učinil Ruk. pravděpodobnější a pozlobil p. Masaryka, c.k. universitního profesora."
(z dopisu Juliu Grégrovi)

Jan Neruda zemřel 22. srpna 1891, poslední léta života trpěl zánětem žil a téměř nevycházel z domu. Jeho hrob je na vyšehradském hřbitově.