Bartoloměj Paprocki
z Hlahol a Paprocké Vůle

RKZ-L (27. prosince 1999)

Dobrý den.

Tento den před třistaosmdesátipěti lety zemřel polský šlechtic, spisovatel a heraldik
Bartoloměj Paprocki z Hlahol a Paprocké Vůle

Narodil se kolem roku 1543 v obci Paprocká Vůle ve středním Polsku (mezi Varšavou a Toruní). Pocházel z početné, chudé, ale starobylé šlechtické rodiny. Studoval na krakovské akademii; potom několik let trávil na magnátských dvorech. Po smrti rodičů se vrátil na rodný statek, zdědil dvě malé vísky - Paprockou Vůli a Glogoly.

V roce 1587 po prohrané bitvě u Byčiny, jíž se zúčastnil, musel emigrovat z Polska. Dvě desetiletí strávil v exilu na Moravě; ochranu mu poskytl olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. Bartoloměj Paprocki byl spisovatelem, psal veršované skladby (Panosza; Kolo rycerskie; Gniazdo cnoty) i vědeckou prózu (Herby rycerstwa polskiego). Herbář je velmi objemný heraldicko-kronikářský spis, informující o podobě erbů a životopisných datech polských rytířů. Dále psal politické spisy proti Turkům a Tatarům (Hystoria zalosna o pretkosci i okrutnosci Tatarskiej), kde vylíčil hrůzu bitev a nabádal k odvetnému boji.

Když byl nucen opustit Polsko a usadil se na Moravě, začal heraldické bádání o moravských a českých rodech. Napsal "Zrcadlo slavného margkrabství Moravského, v kterémž jeden každý stav dávnost, vzáctnost i povinnost svou uhlédá, krátce sebrané a vydané 1593 skrze Bartholoměje Paprockého z Glogol a Paproczké Woli." V díle stručně vypisuje rodokmeny českých knížat a králů a dochází k jejich nejvyšším úředníkům. Historicky líčí porážku Tatarů u Olomouce roku 1241, popisuje náhrobky některých Šternberků; dále vypočítává rody hejtmanů a šlechtu. Po stavu duchovním píše o stavu rytířském; ve čtvrté knize se věnuje městům - Olomouci, Brnu, Znojmu, Jihlavě ad. Zrcadlo je dílo imponující velikostí práce a bohatstvím sebraného materiálu. Po skončení heraldiky moravské začal Paprocki pracovat nad obdobným dílem pro Čechy. Materiál k velkému genealogickému dílu sbíral v Čechách; spis měl hotov roku 1597, ale vyšel až r. 1602: "Diadochos, id est successio, jinak posloupnost knížat a králův českých, biskupův i arcibiskupův pražských a všech tří stavův slavného království českého, to jest panského, rytířského a městského, krátce sebraná a vydaná." V tomto díle Paprocki mj. zmiňuje i Beneše Heřmanova, postavu známou z Rukopisu královédvorského (píseň o pobití Sasíků pod Hrubou Skalou r. 1203).

Roku 1609 se Bartoloměj Paprocki vrátil do rodného Polska, kde 27.12.1614 ve Lvově zemřel.

Přeji Vám hezký den.
Jaroslav Gagan


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná