Miroslav Ivanov
Jak to bylo s Tajemstvím RKZ
1972
TVORBA Číslo 3 (19. ledna 1972), strana 12
Jak to bylo s Tajemstvím RKZ
V 50. čísle Tvorby 1971 vyšel článek Fedora Soldána nazvaný Konec jedné
senzace aneb Královédvorský a Zelenohorský rukopis naposledy. Poněvadž
v něm autor hovořil o mých knihách (Tajemství RKZ, Mladá
fronta 1969, a Záhada RK, Novinář 1970) i o problému RKZ
značně nepřesně, chtěl bych uvést několik faktů.
Nebudu polemizovat s F. Soldánem o umělecké úrovni mých reportáží, to
nechávám kritikům a čtenářům. Na jeho konstatování, že si libuji
"v senzačních a výnosných reportážích z pomezí literárního
života" bych chtěl pouze upozornit, že mně v roce 1971 vyšly např.
obsáhlé reportáže o K. Čapkovi, K. Sabinovi,
I. Olbrachtovi a jeho protifašistické činnosti,
J. A. Komenském, J. Fučíkovi a jeho Reportáži psané na
oprátce, J. Markovi, a dále řada protifašistických prací. Sám
osobně tato témata za "literární pomezí" nepokládám.
O mých knihách o RKZ Fedor Soldán napsal, že jsem v nich opustil
"literární rozbor i dějepisný výklad". Nevím, četl-li mé
Tajemství RKZ, vydané v edici Kolumbus v Mladé frontě; kniha
je totiž značně rozsáhlá: 650 stran (tj. 820 stran
strojopisu), a je v ní podáno literární i historické
shrnutí látky o RKZ v takové šíři, jak tomu dosud - pokud vím -
v žádné knize nebylo. Vedle tohoto shrnutí šlo mně však o víc:
k tematice RKZ jsem přistupoval se ctižádostí, abych vyřešil problém,
který dosud vysvětlen nebyl: problém chemické (a vůbec technologické)
stránky podvrhu. V roce 1886-87 se totiž uskutečnily chemické
zkoušky, které označily RK za dílo středověké. V r. 1935 pět
universitních profesorů, mezi nimi i proslulý vědec v oboru
analytické chemie dr. Tomíček, prohlásilo, že k výsledkům
chemického zkoumání z let 1886-87 nelze ničeho dodat. Když se
v roce 1967 konal v rámci Lidové akademie cyklus
o Rukopisech, hovořili na něm odborníci literárně vědní, jazykovědci,
historikové, paleografové atd. - pouze referenta pro jeden obor
pořadatelé nesehnali: pro chemii. V roce 1967 se nenašel chemik,
který by se odvážil vyvrátit vědecké zkoušky z roku 1886-87,
hovořící pro pravost Rukopisů.
Proto jsem po předběžném jednání požádal v zimě 1967
tehdejšího ministra kultury ing. Karla Hoffmanna (dnešního předsedu
ÚR ČSROH), aby se Rukopisy znovu prozkoumaly právě po stránce
chemického. Domníval jsem se, že socialistická věda je na takové úrovni, že
úkol zdolá. Vysvětlil jsem ministrovi podrobně celou záležitost
(i svou hypotézu s malířem a Hankovým svatebním svědkem
F. Horčičkou) - a ministr souhlasil. Pověřil svého tehdejšího
náměstka ing. B. Chňoupka, dnešního ministra zahraničních věcí,
aby zajistil vše důležité. To se stalo. S ing. B. Chňoupkem
jsem se sešel a vyřešili jsme všechny potřebné věci. Nakonec byl získán
i souhlas tehdejšího ministra vnitra dr. Kudrny, aby se na
zkouškách podíleli kriminalisté, kteří byli dokonale vybaveni nejrůznějšími
přístroji.
Zatímco tedy F. Soldán pokládá otázku technologie Rukopisů za "dosti
podružnou", ministři K. Hoffmann, J. Kudrna, i B. Chňoupek ji
považovali za natolik důležitou, aby se vyřešila.
F. Soldán se domnívá, že stačila křemíková lampa, aby se došlo
k výsledku; chtěl bych ho ujistit, že křemíková lampa by otázku
technologie RKZ nevyřešila. Zkoušky probíhaly několik let a byly
prováděny nejmodernějšími prostředky, poprvé na světě byl například použit
LASER pro literárně historické zkoumání. Na světovém kongresu restaurátorů
(ICOM) v Amsterodamu v roce 1969 zapůsobila zpráva
o zkouškách RKZ zájem vědců z nejrůznějších států. Mohl bych
uvádět další fakta. Dnes jsou už zkoušky skončeny, text o jejich
průběhu hotov (má přesně 180 stran strojopisu a několik set
fotogafií a nákresů). Při verifikaci nálezů nám výborně pomohl nový
čs. prototyp binokulárního mikroskopu DM 23 světové úrovně,
zkonstruovaný v Závodech průmyslové automatizace n. p. Meopta
Košíře (v jejich optických laboratořích jsme prováděli část práce); tím
se znovu dokázalo, že současná naše věda a technika úkol uložený
ministry v roce 1967 byla schopna vyřešit.
Fedor Soldán končí svůj článek zjištěním, že mé knihy "zpochybňují i
dosavadní vědecky podepřené názory".
Děkuji mu za tato slova. Chtěl jsem totiž vědomě zpochybnit "dosavadní
vědecky podepřené názory" - a to se mně podařilo. Od roku 1817
nikdo nepřišel s teorií, že oba Rukopisy jsou palimpsesty, dokonce ve
vědeckém sborníku nazvaném "Dnešní stav zkoumání RKZ"
z roku 1969 o tom autoři ještě nemají ponětí!
Má teorie - která zpochybnila názory platné 150 let - se ukázala
správnou a zkoušky ji potvrdily: u RKZ běží o palimpsesty
a toto zjištění otevřelo cestu k řešení technologie vzniku těchto
památek, které znamenají počátek našeho moderního básnictví.
Chtěl bych proto při této příležitosti poděkovat všem, kdo se
o úspěšný průběh zkoušek zasloužili.
Miroslav Ivanov
TVORBA týdeník pro politiku, vědu a kulturu
Vydává Rudé právo. Šéfredaktor: dr. Jiří Hájek.
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná