V L A J K A
(nezávislá revue)
Ročník IV.
Číslo 2 (květen 1932)
str. 11 až 12: Konečná fáse rukopisného boje.
Od tragické smrti prof. Píče, kterému vtiskla realistická surovost
revolver do ruky, nastal ve věci rukopisné poměrný klid, přerušovaný občas
pokusy několika věřících o obranu Rukopisů, jež nebyly vždy šťastné.
Rakouské vládě, která sehrála ve věci rukopisné úlohu dosti neblahou, té
záleželo v r. 1918 zase na tom, aby byly Rukopisy rehabilitovány. tehdy byl
za hranicemi organisátor protirukopisného tažení prof. Masaryk, jehož vliv
měl býti rehabilitací Rukopisů doma otřesen. Podnět vyšel pravděpodobně od
min. Czernina, a realisace tohoto podnětu se podjal předseda Musejní
společnosti princ Schwarzenberg. Do musejní komise, která měla prováděti
další zkoumání ve věci rukopisné, byl přizván mimo jiné vědce též univ.
prof. dr. Fr. Mareš.
Mareš však ze spěchu, jakým měla býti tato věc vyřízena, poznal kam
vídeňská vláda míří. Chýlilo se ke konci války a proto Mareš snažil se
provedení zkoumání oddáliti, aby nebyl desavouován Masaryk, což se mu
podařilo táhnout až do státního převratu. Potom ale, když s příchodem
Masarykovým realisté se zmocnili všech oborů státní správy, když prodejným
tiskem udržovali si veřejné mínění, když universita byla z valné části
jejich, a když u zbylých obránců bylo příliš málo odvahy jít na veřejnost s
věcí, na kterou byli realisté až chorobně citliví, tu věc Rukopisů zdála se
definitivně vyřízena v jejich neprospěch.
.......
Z boje vědeckého učinili realisté boj politický a sami to prohlásili,
že rukopisný boj způsobil založení realistické strany. V tom tkvěla
největší nesnáz situace. Jít proti realistům v době jich největší moci a v
době, kdy prováděli nejhorší duchovní terror, bylo na pováženou. Toho se
zalekli obránci existenčně závislí na režimu. Mlčel Řezníček i Zíbrt,
mlčeli mnozí profesoři techniky, kteří věděli, že Rukopisy jsou pravé,
středoškolští profesoři přednášeli žákům o "V. Hanka fecit" a "berlínské
modři pod starým zlatem", ač věděli, že to vše je nehoráznost a výmysl.
V r. 1927 vstupuje do boje za rehabilitaci Rukopisů velký český filosof
a vědec prof. Mareš. Na podnět mládeže národně demokratické přednáší v
Měšť. Besedě o vědeckých methodách realistických v otázce Rukopisů.
.......
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná