SLOWESNOST
aneb Zbjrka přjkladů s krátkým pogednánjm o slohu.
1820

strana III a IV:
K wlastenské mládeži.

Mladí kragané, kwetaucj naděge wlasti!

Známost gazyka českého we wlasti našj potřebnu býti opětowaná Neywyššjho Země Pána nařjzenj potwrzugj, a sami gazyka toho nepřátelé upjrati nemohau. Wezměte tedy tuto ode mne pomůcku, ne s tjm domněnjm, že byste k dosaženj dotčené známosti giž na nj přestati směli a mohli, anobrž s tau naděgj, že porozuměwše této knize, schopni budete lépegi rozuměti gak nowým tak obzwláště starým spisům wlastenským, kterýchžto poslednjch neustalé čtenj Wám z negedné přjčiny newyhnutedlně potřebno. Neostrašug Wás ode čtenj této knihy, kdybyste kde koho na zastaralá nebo nowá tam zde slowa žehrati slyšeli: gsauť to hlasowé lidj ginak třeba wysoce učených a wýborných, kterým ale k oswogenj sobě důkladné českého gazyka známosti nebo přjležitost nebo chuť se nedostáwala. Pilně tu shledáno i ohledáno wšecko, a budeli co nowého neb starého, to za mne nech ať Horác omluwj:


                                  Gestli nowými
       Potřeba neznámé wěci káže wynášeti slowmi,
       Neslyšené dáwným hlaholiť zapodobno Kocjnům
       Ge zwuky, a wzdy takých popřáno užjwati mjrně.
       A twořená nowě mjti budau slowa wjru, Slowenských
       Když potekau z pramenů w české powodjna řečiště.
       Mnedle, co Lomnickým popřáno, to dáti nemá se
       Puchmjrům? Proč, zjskatili mně maličko, nenáwist
       Na mne sočj, gelikož Danyel gako rowně Komenský
       Otcowskau bohatiť směli řeč, wěci názwy nowými
       Pogmenugjce nowé? Bude gak bylo wezdy to wolno
       Naznačené dnešnjm gméno prowynášeti rázem.
Kdoby o nedokonalosti zbjrky té mluwiti chtěl, ten ugištěn buď, že mně nic nowého prawiti nebude; ale nechť powážj, že to prwnj takowá českých přjkladů zbjrka. Můželi on nicméně něco lepšjho na ten čas dowesti, ať to brzo učinj, a gá ho welebiti budu; nemůželi, ať tjmto za wděk wezme. Až Wy šlechetnj ginochowé dorostete, z Wašich bohdá pracj tato zbjrka od některého z Wás doplněna a zlepšena bude. Předeslaná o slohu nauka podlé Pölitze, Eberharda a giných sepsána gest, a ten aučel má, aby komu ljbo, o české slowesnosti česky mysliti a mluwiti přiwykal. Konečně wšem laskawým wlastencům, kteřj mně swými pracemi k této zbjrce na pomoci byli, powinné djky wzdáwám. Že gsem prawopjsemnosti té užil, kterauž za lepšj uznáwám, to gakožto maličkost lépe mlčenjm pominauti. Wám žiwotem obětowaný
wydawatel.
W Praze dne 10 Ledna 1820.

Jungmann Josef  (16.7.1773 - 14.11.1847)
jazykovědec, básník a překladatel, pedagog. Přeložil Slovo o pluku Igorově, překládal Goetheho, Schilllera, Miltona, Chateaubrianda. Autor první učebnice literární teorie a poetiky, Vydal pětidílný Slovník česko-německý.


SLOWESNOST aneb zbjrka přjkladů s krátkým pogednánjm o slohu.
K prospěchu wlastenské mládeže od Josefa Jungmanna, doktora we filosofii a professora humanitétnj třjdy na c.k. gymnasium akademie Pražské. W Praze, 1820. Wytištěná u Josefy Fetterlowé z Wildenbrunu, w arcibiskupské Impressj w Seminarium, za Faktora Tomáše Kubelky. Formát 20,5 x 11,5 cm. Stran (CII)+336.

Národní knihovna v Praze  [sign. 54 D 207]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná