G L A S I IZ DUBRAVE ŽERAVINSKE. | |||
---|---|---|---|
Jagode. | 48-50
| |
Ukázka překladu:
J a g o d e. Polag Staročeskoga. Mila ode po jagode Kazaše mi vazda mati; U zelen-goricu, "Čuvaj se junakah!" Oštar se joj tárn zabode Pa zašto se njih čuvati, U bělu nožicu... Tih dobrih momakah? - Jao! nemože več ubogom Mila stupat nogom. Tim dotárčah na konjicu Kano sněg bělome, O ti tárne, oštri tárne, Pa ga pripeh o grančicu Zašto ti ju rani? Uzdom srebárnome. Za to bit češ, oštri tárne, Skoro izčupani. Te prigárlih milu k boku, Cělivajuč usti: Čekaj mila ovdě u hladu Ele mila bol žestoku - Od zelenih jéla, Tárn iz misli pusti. Dok potárčim na livadu Po konjica běla. Gárlismo se cělujuči, Dok sunce zapade... Konjic pase niz livadu Ajde mili bárzo kuči, Po zelenoj travi, Sunce nam zapade. Mila pako má u hladu Na ljubog boravi. Na konja se bacih svoga Kano sněg běloga; Poče mila tugovati U naračaj metnuh momu, Pod jelom kraj stěne: Pa odjaših domu. Šta če věci moja mati! Ah nesrětnu mene!
Národní knihovna v Praze [sign. 9L 1043]