Vydání Rukopisů

RUKOPIS KRALODVORSKÝ.
Vydání fotografické.
S úvodem, vysvětlujícím popisem a opraveným čtením
od Ant. Jaroslava Vrťátka.
V Praze 1862.

Strana 5 a 6: Popis pergamenu a fotografie vůbec.

Pergamen rukopisu našeho je špinavě bílý, nestejně vydělaný, listy nerovně veliké, a některé z nich po vnějším kraji a téměř všechny ve hřbetě od hrubé knihařské vazby silně vyštěrbané.

Fotografie je co do velikosti písmen a tudíž i pergamenu a ostatních rozměrů na vlas věrným odtiskem originalu.

Písmo originalu je barvy zlatě rezavé, a mohl ovšem original i co do barvy a to s mnohem menším nákladem věrně býti nápodoben, že však nám záleželo více na trvalosti než nepodstatné věrnosti písma, protož pracováno k tomu, aby přísadou zlata stalo se co možná černé a stálé. Nadpisy kapitol a jednotlivých básní jsou v originale naskrze psány červeně. Začátečná písmena, jichžto v celém rukopisu sedm: A, N, P, S a tři Z, jsou psána jednak červeně (A, Z str. 18 a P), jednak zeleně (Z str. 1 a 7), jednak modře (N), S pak bylo psáno modře a později na zeleno předěláno. Nacházejíť se vesměs ve zlatých políčkách, více méně zachovalých a obklíčených čtyrhranem, z jehož vodorovných stran révové ozdoby podél sloupce textového vzhůru a dolů vybíhají. Čtyrhran a výběžky jeho révové jsou vždy jedné barvy s písmenem, až na písmě N, kteréž jsouc modré, čtyrhran a závitky má zelené. Fotografie, aspoň v nynějším svém rozvinutí, barev těch rozdíly podati nemohla; a protož podoby začátečných těchto liter až na písmena S str. 20, N str. 14, Z str. 18 jsou velmi nezřetedlné a nepodařené.

Mimo červené nadpisy kapitol je v textu ještě 45 červených větších písmen, na začátku hlavních odstavků básní, jakož i na začátku menších básní lyrických. Na dně červených těchto liter je viděti v originalu žluté kolmé čárky anebo plámky jednak k okrase, jednak i k označení místa, kam červené písmě přijíti mělo. Při některých buď prvotně již nebyla, buď vybledla, buď červeným písmem jsou zakryta. Ve fotografii vyšly mnohé velmi zřetedlně na jevo. Za listy počítáme i proužky, tak že jich vesměs čtrnáct a tudíž stránek 28. Řádků na každé stránce je obyčejně 33, jen na str. 17, 20, 22, 23 a 28 je jich 32; na str. 26 a 27 dokonce 31, zdá se, že za příčinou hrubšího písma. Každý sloupec textu je zavřen po stranách přímkami, jdoucími vzhůru po celé výšce listu. V rozích sloupců, kde nejhořejší a nejdolejší čáry s přímkami postrannými se setkávají, jsou v originale, zvláště proti světlu útlá propichnutí patrná, kteráž i ve fotografii co útlounké tečky se objevují. Po vnějších ořízkových krajích je viděti ve fotografiích na nepopsaném prostoru v stejné dálce od sebe útlé tečky, pocházející od tenkých propichnutí pergamenu, učiněných kvůli rovnému odměření jednotlivých řádků. Na listech X. a XIV. jsou propichnutí ta ustřižena.

V rozích a po krajích listů, ve kterých výtiscích se vyskytují černé polokroužky nebo čvrtky kroužkové, anebo stopy jich, ty pocházejí vesměs od širokých hlaviček mosazných nýtků, jimiž list neb dvoulist originalu při fotografování k desce dřevěné musil býti přitužen. Jakož pergamen na slunci více nebo méně se bortil, musil i více nebo méně hlavičkami nýtkovými na desce býti zachycen a upevněn.

Kdež v popisu tomto stránek a řádků se dovoláváme, činíme to nejvíce zlomky, jichžto čítatel znamená stránku a jmenovatel řádek. Listy označujeme číslicemi latinskými.

Rukopis Kralodvorský.
Vydání fotografické. S úvodem, vysvětlujícím popisem a opraveným čtením od Ant. Jaroslava Vrťátka, prvního bibliothekáře Musea království Českého, úda královské české společnosti věd a sboru musejního pro vzdělání řeči a literatury české, čestného měšťana města Nových Benátek nad Jizerou. V Praze 1862. Nákladem vydavatelovým. Formát 10,5 x 16 cm. Počet stran (4)+32+(28).

Knihovna České společnosti rukopisné - Perkova knihovna [sign. P-085]