Anthologie z literatury české.
Sestavil Josef Jireček.
1870

str. 1:
I.
Rukopis zelenohorský.

Nejstarší této památky jazyka českého zachovaly se jen čtyři listy, které léta 1817 na zámku Zelené Hoře blíže Nepomuk nalezeny a museu českému zaslány byly, kdež se nyní chovají. Text se dělí na dvé. Napřed stojí konec zpěvu, jehož, jak se zdá, předmětem byl spor nějaký o právo rodinné. Potom následuje zpěv o rozepři mezi dvěma bratry, syny Klenovými z rodu Tetvy Popelova, jenž byl přišel do vlasti naší s zástupy Čechův, a tudíž k prvním osadníkům slovanským náležel. Klen vládl župami příležícími k šumavskému hvozdu nad řekami Otavou a Radbuzou. Když zemřel, svadili se synové jeho o dědictví. Starší, Chrudoš, odvolávaje se na způsob u některých kmenův německých obvyklý, tvrdil, že jemu jakožto prvorozenci přísluší všecka pozůstalosť, načemž bratr mladší, Šťahlav, popřestati nechtěl. Rozepře vznešena byla na kněžnu Libuši, která sídlila na Vyšehradě, držíc vrchní vládu nad veškerou zemí českou. Kněžna k rozsudku obeslala pány zemské (kmety, lechy a vládyky) a jmenovitě župany libického, dobroslavského, krkonošského, sedlického, brdského, sázavského a mežského. Když se všickni na Vyšehrad sebrali a k soudu usedli, předložila jim Libuše spor synův Klenových i navrhla dvojí výpověď: buďto ať oba Klenovici dědictvím vládnou společně, anebo ať se rovným dílem o ně rozdělí. Sněmovníci, rozmyslivše výpovědi kněžniny a porokovavše o nich, zůstali natom, aby oba bratří společně vládli jměním otcovským. Chrudoš, vida, že domnělého práva svého jest odsouzen, tak se rozhorlil, až kněžnu přede vším sněmem pohaněl. Libuše, tak příkře jsouc pohaněna, vstala i ohlásila, že jim nechce již souditi svády; ať si vyvolí muže, který by s přísností mužskou věci jejich řídil. Sněmovníci však nemínili odporu Chrudošovu místo dáti a ustoupiti od rozsudku založeného na starodávném právě národním. Vyřknutím práva toho končil se bezpochyby zpěv ten rovně předešlému, z něhož se nám, jak svrchu dotčeno, zachránil jen ostatek, též takový výrok práva v sobě zavírající.


Anthologie z literatury české.
Doba stará. Spolu s nákresem mluvnice staročeské. Za čítanku pro vyšší gymnasia sestavil Josef Jireček. Svazek I. Druhé vydání. V Praze 1870. Nákladem Fridricha Tempského. Tiskem Jindř. Mercy-ho. Formát 21 x 14 cm. Stran LXXII+172.

Moravská zemská knihovna v Brně  [sign. 2-21.303]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná