Rukopis Zelenohorský a Královédvorský.
V Praze 1875.

Strana 73 a 74:

            XII. Kytice.

       Věje větřieček s kniežeckých lesóv,
     běže zmilitka ku potoku,
     nabiera vody v kovaná vědra.
     Po vodě k děvě kytice plyje,
  5  kytice vonná z viol a róží.
     I je sě děva kyticu loviť,
     spade, ach! spade v chladnú vodicu.
       Kdabych věděla, kytice krásná!
     kdo tebe v kyprú zemicu sáze:
 10  tomu bych dala prstének zlatý.
       Kdabych věděla, kytice krásná!
     kdo tebe lýkem hebúčkým sváza:
     tomu bych dala jehlici z vlasóv.
       Kdabych věděla, kytice krásná!
 15  kdo tě po chladnej vodici pusti:
     tomu bych dala vienek svój s hlavy.


RUKOPIS ZELENOHORSKÝ A KRÁLOVÉDVORSKÝ.
Text znovu přehlédl a výkladem opatřil Jos. Kořínek, c. kr. gymnasialní profesor v Jindřichově Hradci. Třetí, opravené vydání. V Praze 1875. Nákladem kněhkupectví: I. L. Kober. Národní kněhtiskárna: I. L. Kober v Praze. Formát 19,5 x 12 cm. Počet stran (7)+87.

Knihovna České společnosti rukopisné  [sign. 15a]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná