ČESKÁ VČELA
Kytice. | 277
| |
---|
ČESKÁ VČELA, ročník II., číslo 18. (25. září 1887), strana 277:
Věje větřieček s kniežeckých lesóv, běže zmilitka ku potoku, nabiera vody v kovaná vědra. Po vodě k děvě kytice plyje, kytice vonná z viol a róží. I je sě děva kyticu loviť, spade, ach! spade v chladnú vodicu. Kdabych věděla, kytice krásná! kto tebe v kyprú zemicu sáze: tomu bych dala prstének zlatý. Kdabych věděla, kytice krásná! kto tebe lýkem hebúčkým sváza: tomu bych dala jehlicu z vlasóv. Kdabych věděla, kytice krásná! kto tě po chladnej vodici pusti: tomu bych dala vienek svój s hlavy.
Knihovna Národního muzea v Praze - Letohrádek [sign. Z1H9]