Výbor z literatury české.
Doba stará.
1886

Výbor z literatury české.
1. Rukopis zelenohorský.
Libušin soud. 3-5
2. Zlomek evangelia svatojanského.
3. Duchovní písně.
4. Rukopis královédvorský.
a) Záboj a Slavoj. 9-14
b) Čestmír a Vlaslav. 14-19
c) Jelen. 19-20
d) Oldřich a Boleslav. 20-21
e) Ludiše a Lubor. 21-23
f) Jaroslav. 23-29
g) Kytice. 29
h) Růže. 29-30
i) Zezhulice. 30
j) Opuštěná. 30
k) Skřivánek. 30

Poznámka:
Mezi ukázkami chybí písně Beneš Heřmanóv, Zbyhoň a Jahody. Každá píseň začíná vysvětlujícím úvodem, zde několik ukázek:

Kytice líčí něžnou touhu milenčinu po milenci. Verš jest 10tislabičný. Goethe přeložil tuto píseň do němčiny a změnil v ní pořádek. Položil totiž 6. a 7. verš na konec, kterážto změna jest básni na ujmu.

Růže. V písni této pronáší se něžným způsobem žalosť milenčina nad ztrátou milého. Verš jest 7- a 8slabičný.

Zezhulice. Tato píseň dává na jevo, že se nemá dívka v lásce, jaře to života, neustále kochati, než i o to dbáti, aby nezůstala sama. Ve čtyřřádkové strofě střídá se 8slabičný verš se 7slabičným.

Opuštěná. Tato píseň projevuje žalosť dívky nad ztrátou rodičův a milence. Charakteristickým pro dívku českou jest pořádek, kterým osoby sobě drahé vypočítává. Ve strofě dvouřádkové střídá se 8slabičný verš s 6slabičným.

Skřivánek. V této písni jeví se bolesť milenky, že jí milého odvedli na kamenný hrádek. Ve strofě čtyřřádkové mají první a třetí verš po 7, druhý a čtvrtý verš po 6 slabikách.


Výbor z literatury české. Doba stará.
Za čítanku pro vyšší třídy škol středních sestavili Josef Grim, professor c. k. vyššího gymnasia českého na Novém Městě v Praze, a Jan Pelikán, professor c. k. gymnasia v Hradci Králové. V Praze 1886. Nakladatelé: Bursík & Kohout. Tiskem J. Otty v Praze. (Schváleno výnosem c. k. ministeria kultu a vyuč. ze dne 18. května 1886 č. 8662.) Formát 22,5 x 15 cm. Počet stran XXVI+165+(5).

Národní knihovna v Praze  [sign. 54 E 1610]


©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná