Opuščená.
Ach, vy lesi, tmaví lesi,
lesi Miletínští!
čemu vy sě zelenáte
v zimě, letě rovno?
Ráda bych jáz neplakala,
nemútila srdce,
a řekněte, dobří ludie,
kto by neplakal zdě?
Kdě mój otčík, otčík milý?
Zahřeben v rovečcě.
Kdě moje máti, dobrá máti?
Travka na niej roste.
Ni mi bratra, ni mi sestry,
junošu mi vzechu.
Knihovna České společnosti rukopisné [sign. 1085]