Čítanka k Přehledným dějinám literatury I.
Výbor z české a světové literatury od nejstarší doby
do devadesátých let 19. století
Praha 1998.

ČÍTANKA
k Přehledným dějinám literatury I.
Ideál hrdinského dávnověku  (Rukopisy) 141
Čestmír a Vlaslav  (úryvek) 141-142
Skřivánek 142
Opuščená 142
Jan Gebauer: Poučení o padělaných RKZ  (1888, úryvek) 142

Ukázky - strana 141 a 142:

Ideál hrdinského dávnověku   (Rukopisy)
Slavné podvrhy! Kolik nadšeného jásotu vzbudily. Kolik pochybností a podezření s nimi bylo spojeno. Kolik diskusí, argumentů i osobních útoků, kolik posměšků!
Rukopisy královédvorský a zelenohorský, tolik postrádané hrdinské zpěvy našich dávných předků, se pojednou, jako zázrakem, objevily v r. 1817 ve Dvoře Králové a v r. 1818 na Zelené hoře u Nepomuku.
U prvního nálezu stál Václav Hanka (1791-1861), druhý byl zaslán anonymně do Národního muzea v Praze ("shodou okolností" byl Hanka správcem knihovny téže instituce).
A právě s osobností V. Hanky byly spojeny první, ovšem rychle zažehnané pochybnosti o pravosti Rukopisů, neboť mu již dříve byly prokázány některé padělky, ba dostal se kvůli těmto falzifikacím i před soud. A tak v první polovině 19. století všeobecně převládalo přesvědčení (a víra) o pravosti těchto "památek".
Česká literatura se tímto podvrhem jakoby dostala na roveň vyspělým evropským literaturám, ba dokonce je předstihla. Ukázala domnělou vyspělost národní kultury, slávu české historie - odvahu a hrdinství předků. Stala se inspirací jiným druhům umění, zejména výtvarnému a hudebnímu. Lze proto pochopit odpor, který ve veřejnosti vzbudily obnovené diskuse o pravosti Rukopisů v 80. letech 19. století.
Dílo, jež se jazykově hlásí do 13. století, ovšem zachycuje v epických skladbách děje mnohem starší, sahající až do mytického období. Silnou stránkou Rukopisů byla umělecká úroveň textů, (autorsky se na nich zřejmě podílel Josef Linda, 1789-1834), lyrické básně lze bez nadsázky označit za jeden z vrcholů obrozenecké poezie.
V našem výběru uvádíme epickou skladbu Čestmír a Vlaslav, která je jakoby zlomkem rozsáhlého eposu o válce knížat Neklana a Vlaslava, a dvě lyrické básně Skřivánek a Opuščená. Na závěr pak nemilosrdný ortel Jana Gebauera nad pravostí Rukopisů. 

                OPUŠČENÁ

           Ach, by lesi, tmaví lesi,
           lesi Miletínští!

           čemu vy sě zelenáte
           v zimě, letě rovno?

           Ráda bych jáz neplakala,
           nemútila srdce,

           a řekněte, dobří ludie,
           kto by neplakal zdě?

           Kdě mój otčík, otčík milý?
           Zahřeben v rovečcě.

           Kdě moje máti, dobrá máti?
           Travka na niej roste.

           Ni mi bratra, ni mi sestry,
           junošu mi vzechu!
Čítanka k Přehledným dějinám literatury I.
Výbor z české a světové literatury od nejstarší doby do devadesátých let 19. století. SPN Praha 1998. Výbor provedl PhDr. Bohuslav Hoffmann, CSc. 1. vydání. Formát 29 x 20,5 cm. Počet stran 248.

Státní vědecká knihovna v Liberci  (příruční knihovna)

©  Jaroslav Gagan
©  Česká společnost rukopisná