Dějiny české literatury
| Rukopis královédvorský a zelenohorský
| 228-229
| Róže. | 229-230
| | |
|---|---|---|---|---|---|
Strana 229 a 230:
Ach ty róže, krásná róže!
Čemus raně rozkvetla?
rozkvetavši pomrzla?
pomrzavši usvědla?
usvěděvši opadla?
Večer seděch, dlúho seděch,
do kuropěnie seděch;
nic dodati nemožech,
vše dřezhy, lúčky sežeh.
Usnuch, snieše sě mi ve sně
jako by mně nebožce
na pravej ruce s prsta
svlekl sě zlatý prstének,
smekl sě drahý kamének.
Kamének nenajdiech,
zmilitka sě nedoždech.
(Rukopis královédvorský, Růže)
Poznámky:
Předmluva autorky:
... vzpomínám zároveň s úctou na své profesory na Karlově univerzitě
v Praze, zvláště na Karla Krejčího, jenž mne zasvěcoval do studia
literatury. ... Má kniha neusiluje o vyčerpávající obraz české literatury.
Její jedinou snahou je stát se základem pro pozdější práci a přispět
k rozvoji bohemistiky ve Francii.
Voisine-Jechová Hana (nar. 19.4.1927)
překladatelka, literární historička, profesorka českého jazyka
a literatury na pařížské Sorbonně (1982-1995).
Národní knihovna v Praze [sign. SF II 74614]