(2)  Aleš Mikoláš  (18.11.1852 - 10.7.1913)  [12-60]
malíř a ilustrátor; již od dětství ho fascinovaly Rukopisy. Pro foyer Národního divadla navrhl lunety, které vycházejí z Rukopisů. V roce 1883 dostal zakázku na ilustrování Rukopisů. Nakladatel Wiesner vydal RZK - skvostné obrázkové vydání (1889). Pro Národopisnou výstavu vytvořil diorama Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (1895); plátno 8,5x10 m je nyní v Muzeu Českého ráje v Turnově.

(3)  Beneš Třebízský Václav  (27.2.1849 - 20.6.1884)  [5-31]
vlastenecký kněz - buditel, spisovatel historickýc povídek a románů. Ve svých románech Anežka Přemyslovna a Královna Dagmar použil texty písní z Rukopisu Královédvorského (Žežhulice, Skřivánek a Opuštěná). Nad jeho hrobem Bílkova socha Žal; ve své závěti věnoval 4500 zl. Svatoboru.

(4)  Bráf Albín  (27.2.1851 - 1.7.1912)  [14-9]
národohospodář, zeť Riegrův. Předseda Spolku Svatobor (1911-1912). Napsal paměti Život a dílo, kde popsal vystoupení TGM proti Rukopisům v Athenaeu v únoru 1886.

(5)  Brauner František Augustin  (22.1.1810 - 21.6.1880)  [6-147]
právník a politik. Napsal dopis příteli Šemberovi (3.3.1878), kde nesouhlasil s jeho vystoupením proti Rukopisům. Karel Havlíček Borovský napsal parodii Kytice z Rukopisu Královédvorského, v níž vystupuje JUDr. Brauner.

(6)  Čapek Josef  (23.3.1887 - duben 1945)  [8-27]  hrob v dáli
malíř, prozaik, dramatik a novinář. Napsal článek, kde navrhnul přemístění Myslbekových soch z Palackého mostu k Národnímu divadlu (Život 1934/2).

(7)  Čapek Karel  (9.1.1890 - 25.12.1938)  [12-47]
spisovatel, dramatik a novinář. Kromě Hovorů s TGM vydal Mlčení s TGM, kde se zeptal pana presidenta "Jak to vlastně bylo s tím rukopisným bojem?" a TGM odpověděl "Nepěkné." Druhý den se Čapek zeptal: "A co jste dělal v devadesátých letech?" a president lakonicky odpověděl: "Chyby," a tím považoval věc za odbytou. Čapek napsal čtyři rkp. články: Nové skládanie o velikém pobitie Tataróv; Ještě jednou RKZ; Ještě RKZ a Paul Kisch a jeho boj o pravdu.

(8)  Čech Svatopluk  (21.2.1846 - 23.2.1908)  [15-3]
básník a prozaik, redaktor Květů. Napsal autobiografický román Druhý květ, kde vzpomíná na studium v arcibiskupském konviktě v Klementinu. Z Rukopisů si dělal legraci ve sbírce Petrklíče (Báseň č.5), v knize povídek Pestré cesty po Čechách a také v Novém epochálním výletu pana Broučka.

(9)  Červinková-Riegrová Marie  (9.8.1854 - 19.1.1895)  [14-9]
spisovatelka; zajímala se o rkp. spor. Úryvky z jejích dopisů uveřejnil J. Slavata v článku Ze zákulisí boje o RKZ (Fronta 1933).

(10)  Doucha František  (31.8.1810 - 3.11.1884)  [5-32]
katolický kněz, básník, spisovatel a překladatel. Vydal Knihopisný slovník (1865), sbírku písní pro mládež Lípový věnec (1871) - obsahuje píseň Opuštěná z RK.

(11)  Drahoňovský Josef  (27.3.1877 - 20.7.1938)  [12-32]
sochař, rytec skla; profesor na Umprum v Praze. Člen Čsl. společnosti rukopisné. Po úmrtí TGM dostal ze Dvora Králové zakázku na sochu Masaryka, která měla nahradit bustu Václava Hanky před Hankovým domem v DKnL.

(12)  Dvořák Antonín  (8.9.1841 - 1.5.1904)  [14-35]
geniální hudební skladatel; zkomponoval Šest písní z Králodvorského rukopisu (1872). Vyšly také v německém překladu (Simrock 1879), anglicky (Novell 1887), rusky (Muzgiz 1959) a francouzsky (Harmonia Mundi 2004).

(13)  Ehrenberger Josef  (22.7.1815 - 7.2.1882)  [K]
spisovatel, vlastenec a vychovatel. Studoval theologii a po vysvěcení za kněze (1841) byl kanovníkem na Vyšehradě. Psal povídky pro mládež i pro dospělé; napsal vlasteneckou povídku Tataři na Moravě aneb Bůh svých věrných neopustí (1847, 1863). Jeho prvotina Hrob Sasíků vyšla v Květech (1839).

(14)  Emler Josef  (10.1.1836 - 10.2.1899)  [14-14]
univ. prof, historik a archivář. Jednatel Společnosti Musea král. Českého. Byl členem komise Musea, která podala Zprávu o chemickém a drobnohledném ohledání některých rukopisů musejních (1886-87). Vystoupil v anketě Hlasu národa o RK.

(15)  Fibich Zdeněk  (21.12.1850 - 15.10.1900)  [6-137]
hudební skladatel, složil první českou symfonickou báseň na český námět: Záboj, Slavoj a Luděk (1873); chystal Jaroslava (nedokončen), zhudebnil lyrické písně RK: Opuščená, Skřivánek, Róže (1871), Žežhulice (1875) a Jahody (1877).

(16)  Frič Josef Václav  (5.9.1829 - 14.10.1890)  [3-24]
spisovatel, básník a překladatel. V emigraci v Ženevě vydal dramatickou báseň Libušin soud (1862), která vychází z RZ. V Pamětech napsal vzpomínku na Václava Hanku a RK.

(17)  Gruber Josef  (3.11.1865 - 3.5.1925)  [Slavín]
JUDr., národohospodář. Vydal Bráfovy paměti Život a dílo, kde Bráf popsal vystoupení proti Rukopisům. Před vydáním požádal TGM o svolení.

(18)  Grund Antonín  (3.4.1904 - 14.11.1952)  [10-2]
literární historik, knihovník Národního muzea, prof. FFMU Brno. Stala se mu osudná chyba - v Ottově slovníku naučném nové doby přiřadil kryptogram "Hanka fecit" do RK místo RZ; tato chyba se potom opakovala v dalších publikacích (např. Arne Novák ad.).

(19)  Hálek Vítězslav  (5.4.1835 - 8.10.1874)  [9-26]
básník a spisovatel, vlastním jménem Vincenc Hálek. Snažil se o dokončení Mánesových prací na ilustraci Rukopisu Králodvorského, psal fejetony o Rukopisech do Národních listů.

(20)  Hattala Martin  (4.11.1821 - 11.12.1903)  [5-J]
univ. prof. slovanské filologie, napsal řadu studií na obranu RKZ. Jeho dlouho slibované dílo "Obrana RK" vyšlo až po jeho smrti (1911).

(21)  Heyduk Adolf  (6.6.1835 - 6.2.1923)  [3-23]
básník. Vroce 1886 se nepodřídil "vědecké pravdě" o Rukopisech, ale vyznával pravdu umění (s ním Krásnohorská, Neruda, Myslbek, Smetana, Aleš ad.).

(22)  Hilbert Jaroslav  (19.1.1871 - 10.5.1936)  [Slavín]
spisovatel, dramatik, literární kritik. Napsal kladnou recenzi Vrzalíkova Poučení o nepadělaných Rukopisech v deníku Venkov: "Marný boj a přece něco" a stal se terčem útoků odpůrců Rukopisů.

(23)  Jablonský Boleslav  (14.1.1813 - 27.2.1881)  [5-30]
vlastenecký básník, katolický kněz. Vlastním jménem Eugen Karel Tupý. K 50-leté oslavě nálezu RK zaslal z Krakova pozdrav: "Za jednu z písní Královédvorských všecky mé písně. Klekám před prachem, kde byly nalezeny."

(24)  Jelínek Hanuš  (3.9.1878 - 28.4.1944)  [12-14]
básník, překladatel. Vydal v Paříži "Anthologie de la poésie tchèque" (1930), kde je ukázka jeho překladu písně La Rose z RK.

(25)  Jeřábek František Věnceslav  (25.1.1836 - 31.3.1893)  [8-63]
středoškolský učitel, dramatik a žurnalista. Napsal habilitační práci Stará doba romantického básnictví (1883), kterou v Athenaeu velmi příkře recenzoval TGM - zvláště mu vadilo Jeřábkovo příznivé hodnocení Rukopisů.

(26)  Jireček Josef  (9.10.1825 - 25.11.1888)  [10-108]
pedagog a politik, ministr kultu a vyučování, poslanec, místopředseda Svatoboru. Napsal několik studií na obranu Rukopisů, vydal texty RKZ česky i německy. Napsal Dějiny literatury české (1875), kde jsou hesla RK a RZ. Do jeho hrobu na Vyšehradě byl pohřben režisér ND Aleš Podhorský (1964).

(27)  Král Josef  (18.12.1853 - 17.9.1917)  [Slavín]
PhDr. univ. prof. klasické filologie. Z nejmilejšího žáka prof. Kvíčaly se stal úhlavním nepřítelem - rozdělil je rkp. spor. Zabýval se neologismy v RKZ.

(28)  Krejčí Jan  (28.2.1825 - 1.8.1887)  [8-6]
profesor mineralogie a geologie na polytechnice a později na universitě; chemicky zkoumal Rukopisy, také vystoupil v anketě Hlasu národa 1886 na obranu RK.

(29)  Krolmus Václav  (14.2.1787 - 24.10.1861)  [5-12]
kněz, spisovatel a archeolog; zasloužil se o zjištění nálezce Libušina soudu, zaznamenal ve své kronice vyprávění malíře Horčičky.

(30)  Křižík František  (8.7.1847 - 22.1.1941)  [Slavín]
elektrotechnik, vynálezce; nedokončil střední školu - neměl na zaplacení maturitní taxy. Podporoval obranu RKZ po celý život zvláště finanční podporou mladých obránců a Čsl. spol. rukopisné.

(31)  Levý Václav  (14.9.1820 - 30.4.1870)  [2-28]
sochař, zakladatel novodobého českého sochařství, učitel J.V.Myslbeka. Pro Dvůr Králové nad Labem zhotovil bronzovou sochu Lumíra, za války zničena při náletu na Mnichov. Sádrová kopie v depozitáři Regionálního muzea v Klatovech.

(32)  Liebscher Adolf  (11.3.1857 - 11.6.1919)  [15-64]
malíř, prof. kreslení na technice. Motivy z RKZ vtělil do výzdob Národního divadla. Spolupracoval s Alšem na diorama Pobití Sasíků (1895).

(33)  Macan Karel Emanuel  (25.12.1858 - 6.2.1925)  [12-4]
nevidomý hudební skladatel, učitel hudby ve slepeckém ústavu, zakladatel slepecké knihovny a tiskárny. Složil přes 100 skladeb, mj. Beneš Heřmanóv - pro tenor s orchestrem.

(34)  Mácha Karel Hynek  (16.11.1810 - 5.11.1836)  [10-126]
básník, byl ovlivněn Rukopisy. Přítel Josefa Lindy, po jeho smrti složil báseň "Na úmrtí českého básníka" - spisovatel Ivanov z ní vyčetl, že věděl o Lindově podvržení Záboje, Jaroslava, RZ a Písně Vyšehradské.

(35)  Marek Antonín  (5.9.1785 - 15.2.1877)  [10-23]
kněz, spisovatel, národní buditel. Spolupracovník J. Jungmanna, podle Pekaře jeden z padělatelů RKZ.

(36)  Mařák Julius  (29.3.1832 - 8.10.1899)  [6-27]
malíř krajinář, pro královskou lóži v ND vytvořil obrazy památných míst: Vyšehrad, Hostýn, Hruboskalsko. Dále vytvořil grafické listy Jelen a Padne junoše zlobú vraha.

(37)  Matysová-Kheilová Lotty  (7.6.1863 - 3.11.1940)  [14-45]
odkázala Čsl. spol. rukopisné velkolepý dar - 50.000 Kč. Kvůli zdlouhavému dědickému řízení se převod protáhl; před převzetím peněz musela společnost dokazovat Němcům, že dárkyně nebyla židovského původu. Po válce peníze skončily na tzv. vázaném účtu, rozpuštěním spol. roku 1952 propadly státu.

(38)  Mucha Jiří  (12.3.1915 - 5.4.1991)  [5-151]
spisovatel. Během války se ve Francii oženil s hudební skladatelkou Vítězslavou Kaprálovou - jako svatební oznámení použili ilustraci Skřivánka z RK od Josefa Mánesa.

(39)  Myslbek Josef Václav  (20.6.1848 - 2.6.1922)  [Slavín]
sochař. Uměleckou kariéru začal Opuštěnou a Apotheosou Rukopisu královédvorského (1867), Lumírův relief (1872), Záboj (1873), Vítězný průvod Zábojův a Slavojův (1875) a vrcholí při výzdobě Palackého mostu: Záboj a Slavoj, Lumír a Píseň (1881-1897). Po americkém náletu sochy přemístěny na Vyšehrad.

(40)  Nebeský Václav Bolemír  (18.8.1818 - 17.8.1882)  [5-47]
básník a literární historik, bibliotekář Národního muzea. Kritický obránce RKZ, byl podezříván jako anonym z Tagesbota. Napsal mnoho článků o Rukopisech do Musejníka (ČČM). Také autorem hesla RK v Riegrově Naučném slovníku.

(41)  Neff Vladimír  (13.6.1909 - 2.7.1983)  [5-52]
spisovatel, člen Čsl. spol. rukopisné. Napsal román Zlá krev (1959), kde je zajímavě popsán rukopisný spor zahájený Gebauerem a Masarykem roku 1886. Podle knihy byl natočen stejnojmenný tv seriál (1986), rukopisům se věnuje 4. díl.

(42)  Nejedlý Zdeněk  (10.2.1878 - 9.3.1962)  [5-58]
historik, hudební vědec a politik. Proti Rukopisům vystoupil s námitkou "lesních rohů" ve studii "Kotle a lesní rohy" (1906). O Hankovi řekl: "Hanka byl takový padělatel, jakého ještě svět nezažil..." (1911). Vystoupil v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na FFUK (duben 1937); pro velkou vřavu přednášku nedokončil a universitu opustil zadním vchodem.

(43)  Němcová Božena  (4.2.1820 - 21.1.1862)  [2-12]
spisovatelka, ctitelka Rukopisů; v dopise MUDr. Zechenterovi napsala: "Přála bych Vám vidět Manesovy ilustrace ke králodvorskému rukopisu. Zaboje jak zpívá v lese..." ... "Ta pakáž německá závidí nám tu drahou starou památku a rádi by nás o ni připravili..." (28.12.1858)

(44)  Neruda Jan  (9.7.1834 - 22.8.1891)  [3-25]
novinář, básník, kritik. Obránce Rukopisů po celý život. V Národních listech publikoval řadu fejetonů proti odpůrcům Rukopisů. O TGM řekl: "Ty Masarykovy vývody nejsou téměř ke čtení; člověku jde hlava kolem. On chce, aby byl rukopis falešný, a už říká, že je a teprve hledá důvody!"

(45)  Novák Jan Václav  (21.12.1853 - 30.4.1920)  [Slavín]
literární historik. Napsal studii: O básnické stránce slohu Legendy o sv. Kateřině a epických písních Rukopisu královédvorského (1894). Společně s Arnem Novákem napsali Stručné dějiny české literatury (1909), kde je kapitola "Hankova družina a podvrhy rukopisné".

(46)  Očadlík Mirko  (1.3.1904 - 26.6.1964)  [7-5]
hudební vědec, kritik a pedagog. V knize Libuše, vznik Smetanovy zpěvohry (1939) srovnal poměr Libuše k RZ a vztah Wenzigova libreta k překladům RKZ.

(47)  Otto Jan  (8.11.1841 - 29.5.1916)  [14-49]
nakladatel. Roku 1870 se oženil s dcerou nakladatele Pospíšila Miladou a záhy se osamostatnil jako nakladatel a knihtiskař. Vydal encyklopedii Ottův slovník naučný (1888-1908), kde jsou hesla RK (12 stran) a RZ (5 stran). Dále vydal publikace J. Grégr: Na obranu Rukopisů K. a Z. (1886) a J. Hanuš: Rukopisové Z. a K., památka z 19. věku (1911, 1925).

(48)  Pavlík Karel  (30.10.1862 - 23.4.1890)  [10-120]
malíř historických obrazů, žák Akademie v Praze. Na jubilejní výstavě 1891 vystaven jeho rozměrný obraz Libušin soud. Chystal ilustrace k Zeyerovu Vyšehradu - ukázky ve Světozoru 1890: Libuše odpovídá na pohanu od Chrudoše a Libušino proroctví.

(49)  Pešková Eliška  (1.7.1833 - 23.5.1895)  [2-16]
herečka, divadelní ředitelka. Vlastním jménem Elizabeth Peschke. Manželka Pavla Švandy ze Semčic, majitele divadla. Vychovala řadu vynikajících hereček. Přeložila 600 her, mj. veselohru H. Wilkena Kralodvorský rukopis (1869).

(50)  Píč Josef Ladislav  (19.1.1847 - 19.12.1911)  [Slavín]
univ. prof. historik, archeolog. Chtěl použít RKZ ve svém díle Starožitnosti země České; odvezl dva listy RK do Francie a Itálie a předložil je tamním paleografům k ohledání. Vrátil se s příznivými posudky, byl však surově napaden v denním tisku a duševně otřesen spáchal sebevraždu.

(51)  Pichl Josef Bojislav  (23.8.1813 - 11.3.1888)  [5-36]
lékař, spisovatel, překladatel. Vydával Společenský zpěvník český a Společenský krasořečník český (1851-1877), kde vycházely také básně RK.

(52)  Presl Jan Svatopluk  (4.9.1791 - 6.4.1849)  [3-34]
přírodovědec, zoolog. Založil první česky psaný vědecký časopis Krok (1821). V něm byla poprvé v Čechách uveřejněna báseň Libušin soud (1823) zásluhou bratří Jungmannů.

(53)  Procházka František Serafinský  (15.1.1861 - 28.1.1939)  [9-51]
básník, novinář, ředitel vinohradské knihovny. Člen České akademie věd a umění. Psal články na obranu Rukopisů do revue Zvon.

(54)  Purkyně Jan Evangelista  (17.12.1787 - 28.7.1869)  [5-59]
univ. prof. přírodovědec, filosof. Publikoval cennou recenzi Šafaříkova a Palackého spisu Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache v německém vědeckém časopise Jahrbücher für wissenschaftliche Kritik (1841).

(55)  Quis Ladislav  (7.2.1846 - 1.9.1913)  [12-53]
advokát, básník, novinář, překladatel. Napsal Knihu vzpomínek (1902), kde vzpomíná na setkání v knihovně Musea s Hankou, fotografování RK jeho příbuzným Rokosem a pohřby Hanky, Šafaříka, Krolmuse, Němcové, Balcárka ad.

(56)  Rieger František Ladislav  (10.12.1818 - 3.3.1903)  [14-9]
politický vůdce národa, řečník a státník. Vydal první českou encyklopedii: Riegrův Slovník naučný (1859-1874), obsahuje hesla RK a RZ. Zajímal se o rkp. spor vyvolaný TGM.

(57)  Rubeška Václav  (4.2.1854 - 25.5.1933)  [15-32]
MUDr. univ. prof., porodník. Aktivně podporoval obranu RKZ; na ustavující schůzi Čsl. spol. rukopisné (1932) byl zvolen prvním místopředsedou. Rodák z Chudenic u Klatov, kde je Muzeum Josefa Dobrovského.

(58)  ze Slavkovských Karel  (25.1.1847 - 14.2.1919)  [6-141]
slavný český pianista a hudební pedagog. Uváděl na koncertech skladby českých mistrů (Tomáška, Smetany, Dvořáka ad.). Na koncertě na Malé Straně doprovázel Martu Procházkovou, která zpívala Dvořákem zhudebněnou píseň Kytice z Rukopisu královédvorského (21.4.1874).

(59)  Smetana Bedřich  (2.3.1824 - 12.5.1884)  [5-40]
skladatel. Jeho slavnostní opera Libuše je parafrází Rukopisu Zelenohorského. Také složil hudbu k živému obrazu Libušin soud (1869).

(60)  Sucharda Stanislav  (12.11.1866 - 5.5.1916)  [7-3]
sochař a medailér. Vytvořil bustu Václava Hanky pro Národní muzeum (1900). Tvořil plakety a reliéfy s Libušiným námětem. Jeho největší prací je pomník Františka Palackého pod Emauzy.

(61)  Štulc Václav Svatopluk  (20.12.1814 - 9.8.1887)  [K]
kněz, spisovatel, vlastenec. Psal básně pod vlivem Rukopisů, např. Hostýn z cyklu Pomněnky na cestách života (1845).

(62)  Tadra Ferdinand  (19.1.1844 - 19.3.1910)  [15-20]
středoškolský prof., archivář, historik a spisovatel. Napsal článek "K historickému rozboru básně Oldřich Rukopisu kralodvorského" (Hlas národa 1886).

(63)  rytíř Tomek Wácslaw Wladiwoj  (31.5.1818 - 12.6.1905)  [Slavín]
univ. prof. rakouských dějin, historik. Přispěl k poznání místa nálezu Rukopisu zelenohorského a napsal podrobný článek "Svědectví o nálezu Libušina soudu" (ČČM 1859).

(64)  Trojan Alois Pravoslav  (2.4.1815 - 9.2.1893)  [9-99]
notář, politik. Zúčastnil se ankety o Rukopisu královédvorském v Hlasu národa (květen 1886).

(65)  Urban František  (15.9.1868 - 9.3.1919)  [11-54]
malíř. Namaloval obraz Libušin soud na budově Městského divadla v Pardubicích. Obraz je realizován mozaikou z nepravidelných kachlí.

(66)  Vinařický Karel Alois  (24.1.1803 - 3.2.1869)  [K]
kněz, spisovatel, historik. Přeložil do němčiny Libušin soud, který pak byl čten před císařem Vilémem na Přemyslově poli u Stadic (1825).

(67)  Vojtíšek Václav  (3.8.1883 - 22.8.1974)  [11-35]
univ. prof., historik a archivář. Předseda Svatoboru (1950-1970), ředitel Archivu hl. m. Prahy. Napsal článek "K paleografickému prozkoumání RKZ" (ČČM 1914), vystoupil proti Rukopisům v cyklu přednášek Naše dnešní věda o otázce starých Rukopisů na FFUK (duben 1937).

(68)  Vopravil Jaroslav Stanislav  (14.9.1917 - 18.2.1977)  [5-102]
novinář, spisovatel. Aktivní člen Čsl. spol. rukopisné - knihovník. Předseda Spolku Vltavan, zasloužil se o záchranu archivu rukopisné společnosti uschováním v Celnici na Výtoni. Jeho manželka Olga Vopravilová prodávala knihy v antikvariátu v Ječné ulici; zúčastnila se obnovení ČsR v roce 1993.

(69)  Vrchlický Jaroslav  (17.2.1853 - 9.9.1912)  [Slavín]
básník. Napsal libreto k bohatýrské opeře Záboj. Roku 1908 při návštěvě kláštera v Želivi na otázku opata Roubíčka, co soudí o RK řekl: Mne mají lidé za velkého českého básníka, ale něco tak velkolepého a krásného, jako jsou básně RK, bych nedovedl napsati."

(70)  Vykoukal Arnošt  (7.5.1879 - 9.9.1942)  [E]
opat Benediktinského kláštera Emauzy. Člen Čsl. společnosti rukopisné. V červenci 1941 obsadilo gestapo klášter a mnichy odvezlo do koncentračního tábora Dachau u Mnichova. Tam Dr. Vykoukal tragicky zahynul.

(71)  Zákrejs František  (7.5.1839 - 19.6.1907)  [12-12]
spisovatel, literární kritik. Autor četných článků na obranu Rukopisů v Osvětě. Připravil Rukopis Zelenohorský a Královédvorský. Skvostné obrázkové vydání s ilustracemi Mikoláše Alše (1889).

(72)  Zeyer Julius  (26.4.1841 - 29.1.1901)  [Slavín]
básník a spisovatel. Napsal bohatýrský cyklus Vyšehrad, který byl ovlivněn Rukopisy. Byl prvním pochovaným do Slavína.

(73)  Bělohoubek August  (2.5.1847 - 8.5.1908)  [10-123]
profesor chemie na universitě. Jeho bratr Antonín Bělohoubek (28.4.1845 - 25.12.1910) byl také profesorem chemie, ale na technice. V roce 1886 provedl dosud nepřekonaný chemický průzkum RK. Antonín je pochován na Vinohradském hřbitově [odd.25].

(74)  Biliánová Popelka  (27.1.1862 - 3.7.1941)  [9-92]
spisovatelka, dívčím jménem Marie Popelková. Napsala knihu Z tajů pražského podsvětí. Filosof Zd. Neubauer řekl: Oni dobře věděli Hanka, Linda a spol., že my strašně potřebujeme ty eposy. No, oni nám je dali. My jsme neměli nic lepšího na práci, než vyvrátit jejich pravost. Dnes se vážně uvažuje o tom, že museli mít předlohu. O tom moc krásně vypráví P. Biliánová, že kromě těch archivů a těch památek a těch vykopávek existují zjevení a strašidla a pověsti a pověry a to co si lidé povídají...

(75)  hraběnka Eleonora z Kounic  (26.1.1809 - 10.1.1898)  [3-35]
česká vlastenka. Její nejmladší syn Václav hrabě Kounic (26.9.1848-14.10.1913) jako dvanáctiletý nesl za rakví Václava Hanky na sametové podušce faksimile Rukopisu Královédvorského ozdobeného vavřínovým věncem.

(76)  Navarová Zuzana  (18.6.1959 - 7.12.2004)  [6-88]
zpěvačka, skladatelka a textařka. Začínala ve folkové skupině Nerez, později zpívala vlastní texty na latinskoamerické rytmy ve skupině Koa. Když se jí časopis Týden (2001/č.38) zeptal Jakou knihu jste naposledy dočetla? odpověděla: Rukopisy Zelenohorský a Královédvorský.

(77)  Pospíšil Jaroslav  (13.9.1812 - 13.3.1889)  [8-27]
syn hradeckého nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila, který vydal Jaroslaw witiez nad Tatary (1823) a Libušin saud (1840). Převzal po otci pražskou pobočku nakladatelství a vydal Čelakovského Českou čítací knihu pro gymnasia (1852), která obsahuje epické (Záboj a Slavoj, Jaroslav, Ludiše a Lubor, Jelen) a lyrické (Kytice, Róže, Zarmoucená, Dívka a skřivánek) písně RK. Také Píseň na Vyšehrad. Jeho zetěm byl nakladatel Jan Otto. Jeho vnučka Jarmila si vzala Josefa Čapka.

(78)  Škrdle Tomáš  (9.9.1853 - 29.11.1913)  [5-26]
kněz, katecheta, redaktor. Vydával časopis pro poučení a zábavu Vlasť. Tam umožnil publikovat Oldřichu Seykorovi rozsáhlý článek Ke studiu Rukopisu Královédvorského (leden až červenec 1897).

(79)  Vrťátko Antonín  (11.6.1850 - 10.4.1916)  [10-109]
syn Antonína Jaroslava Vrťátka, spisovatele a redaktora Musejníka. Po smrti Hankově se A. J. Vrťátko stal bibliotekářem Musea království Českého. Poprvé vydal Rukopis královédvorský ve fotografickém vydání (1861). Svatobor mu postavil pomník na Olšanech, který byl poškozen vandaly (ukradli reliéf).