Výlet na Zelenou Horu III.

Jaroslav Gagan

Ve dnech 17. a 18. června 2000 byl pro veřejnost zpřístupněn zámek Zelená Hora u Nepomuku. Akce se konala pod patronátem Ing. Jiřího Holce z Rozvojového centra mikroregionu Nepomucko, kromě Zelené Hory byl zpřístupněn zámek ve Spáleném Poříčí, muzeum v synagoze v Kasejovicích, rozšířená expozice muzea v Nepomuku, výstavy v obcích Prádlo a Čížkov, otevření nových cykloturistických tras, několik hudebních vystoupení, historický šerm a mnoho dalších akcí. Česká společnost rukopisná se zúčastnila výstavou dokumentů a literatury k nálezu Rukopisu zelenohorského na zámku Zelená Hora i v Městském muzeu Nepomuk.

Vzhledem k velké propagaci v médiích a také příznivému počasí se na Zelenou Horu podívalo v sobotu asi 2500, v neděli 1200 návštěvníků. Kromě vlastního zámku si mohli prohlédnout několik expozic. V kostele byla výstava dokumentů z obce Klášter, na jejímž území Zelená Hora leží a obec Klášter zámek spravuje. Na několika panelech byl ukázán rozvoj obce od dob, kdy zde stával cisterciácký klášter, zbořený v roce 1420 husity. Dodnes jsou v obci vidět zbytky původního zdiva kláštera, v mnoha domech jsou použity zbytky romanské architektury. Zajímavá je vstupní brána před kostelem sv. Markéty. Na dalších panelech byla vzpomenuta Zelenohorská jednota (založena r. 1465), historie zámku na Zelené Hoře, podoby zámku a ukázky z rekonstrukce (1966). V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Zelené Hoře je hrobka Jeronýma Colloredo-Mannsfelda, na jejíž desce je psáno:

Dne 23. července 1822 v půl druhé po poledni
povolán v lepší život, zůstavuju věrné ženě,
dobrým dětem, a poddaným svoje srdce,
kteréž jim vždycky náleželo.

Am 23 July 1822 um 1 1/2 Uhr Nachmittags
in ein besseres Leben gerufen, lasse ich
meinem treuen Weibe meinem guten Kindern
und Unterthanen mein Herz zurük das
ihnen jederzeit gehörte.

Hieronimus Colloredo-Mannsfeld

U východu z kostela je socha Jeronýma Colloredo-Mannsfelda.

V prvním patře zámku si mohli návštěvníci prohlédnout výstavu fotografií pana Milana Demely, letecké snímky zámku Zelená Hora a zajímavé záběry z okolních vesnic, odkud je vidět zámek. Dále zde vystavoval pan Bohuslav Šotola dobové dokumenty a vojenský materiál (svůj dřevěný vojenský kufr a osobní věci vojáka, uniformu ad.) = vzpomínka na Pomocné technické prapory (Černé barony), s nimiž sloužil na Zelené Hoře.

V prvním patře je také slavná šternberská místnost s nástropní freskou bitvy Jaroslava ze Šternberka s Tatary roku 1241. Freska má velmi syté barvy a je v dobrém stavu, jen několik menších prasklin a drobná poškození. Při případné rekonstrukci by bylo dobré zrušit příčku, která byla dodatečně postavena a skrývá na chodbě pod omítkou asi 2 metry obrazu. Tuto skrytou část můžeme vidět na obrázku v časopisu Světozor (1886/č. 20); podle fresky na zámku nakreslil 18-letý student pražské malířské akademie Bohumil Podhrázský. Kresbu převzal August Sedláček do Hradů, zámků a tvrzí království Českého (díl IX.). Freska pochází asi z konce 17. století, její autor není znám. Nepřesnou formulací v Novém slovníku československých výtvarných umělců Dr. Prokopa Tomana (3. vyd. - 1947) se jméno Podhrázský dostalo do knih o hradech a zámcích jako jméno freskaře, který měl zhotovit původní nástropní fresku. To je veliký omyl.

V přízemí zámku je veliká místnost s klenutým stropem, původně zvaná kvelb. Tady nalezl Josef Kovář v roce 1817 dva pergamenové listy s českým textem Libušina soudu. Později byla místnost rozdělená příčkou na dva byty zámeckých úředníků. Jsou zde dvě mramorové cedule se shodným nápisem.

LIBUŠIN SOUD
nalezen zde
1817.

Menší cedule v chodbě má rozměry 19,5 x 20 cm, větší cedule se zlatým nápisem má rozměry 49 x 64 cm, včetně ozdobného rámu 70 x 85 cm. V této velké místnosti bývalého hospodářského sklepa uspořádala Česká společnost rukopisná výstavu k nálezu Rukopisu zelenohorského. Na několika panelech byly tyto ukázky:

1. Česká společnost rukopisná

(historie, činnost, přednášky a výstavy, knihovna a archiv ad.).

2. Nález RZ (historie nálezu Libušina soudu).

3. Obsah RZ.

4. Hmotná stránka.

5. Námitky Josefa Dobrovského.

6. Obrana Palackého a Šafaříka.

7. Cordův průzkum 1840.

8. Hanka fecit.

9. Vojtěchův průzkum 1930.

10. Sborník ČSAV (RKZ - dnešní stav poznání).

11. Zkoušky Ivanovova týmu.

12. Fakta o Protokolech RKZ.

13. Rukopis Královédvorský a Zelená Hora.

Dále zde byly tři panely s ukázkami vlivu RZ na výtvarné umění (Jak vypadala Libuše? - V. Pechar, J. Wagner, K. Svolinský, M. Švabinský, J. Köhler, F. Jenewein, J. V. Myslbek, J. E. Mařák, B. Joukl, M. Aleš).

Na stolech byly ukázky knih z Knihovny České společnosti rukopisné a ukázky z internetových www stránek. Dále nové knihy s rkp. tematikou z nakladatelství NEKLAN a propagační materiály vydané k otevření zámku Zelená Hora.

Akce byla velmi vydařená a asi by měla být každoročně opakována; snad se najde movitý zájemce, který zámek Zelenou Horu zrekonstruuje.