Osobnosti rkp. sporu

Světozor
Ročník XX.
Praha 1886.

Číslo 20. (10. září 1886)

Na straně 637 je reprodukce části nástropní fresky s touto popiskou:

Boj Jaroslava ze Slivna s Tatary u Olomouce.
Dle starobylého freska v zámku Zelenohorském
kreslil B. Podhrázský, žák Pražské malířské akademie.

Reprodukce ukazuje levou část fresky, tj. místo, které dnes nevidíme, protože bylo odděleno chodbou cca 2 m širokou a freska na chodbě je zabílena. Tuto reprodukci ze Světozoru převzal August Sedláček do knihy Hrady, zámky a tvrze království Českého (díl IX.).

Strana 639:

Boj Jaroslavův s Tatary.

Podáváme v reprodukci náčrtek fresky Zelenohorské, provedený žákem malířské akademie Pražské p. B. Podhrázským.

Obraz ten svoji shodou s rukopisem Kralodvorským zajisté překvapí, neboť naleznou tam páni pochybovači vše, co podává důkaz, jak velice se mýlili, i poučení, jak neradno jest vyvraceti historické pravdy gramatikou.

Nejen Jaroslav s helmicí ozdobenou Šternberskou hvězdou, chán tatarský se svými hordami, stany a dřevci, ale i "ta Matka Boží, jež tam divy tvoří", v milé shodě s našimi památkami na něm jest naznačena, a to s tvářičkou tak usměvavou, jako by již napřed tušila, že ten její Jaroslav nového opět dobyl vítězství, a to tentokráte - našim rukopisným památkám.

Pohřeší-li páni pochybovači na našem obrázku přece ještě něco - snad Olomouc - Hostýn s kapličkou, tu k největšímu jejich žalu musím podotknouti, že také na fresce se nalézají, avšak pro ten čas nemohly býti okresleny, ježto plátěnou tapetou zastřeny jsouce tvoří strop domácí kaple J. J. kněžny z Auersperků.

Bude prý i tomu svým časem odpomoženo; aby se však co možna nejdříve tak stalo, bylo by velmi záslužným skutkem našich společností, působících pro zachování starých památek, u J. J. kněžny z Auersperků zakročiti, která také, jak soudím dle snesených starožitností, nalézajících se na Zelené Hoře, pro předměty takové jeví nevšední zaujatosť.

Celý obraz zaujímá plochu několika metrů, vykazuje, jak i na reprodukci lze poznati, značné stáří, a pánové Gebauer, Masaryk a spol. zajisté sami uznají, že není od vrstevníků Hankových malován. Jak jsem již v Národních Listech naznačil, náležel zámek Zelenohorský od časů panování Jiřího Poděbradského až do roku 1728 rodině pánů ze Šternberka.

Nynější podobu zámek obdržel od Vácslava Vojtěcha hr. ze Šternberka r. 1688. Pouze ta čásť zámku, v níž byl rukopis Zelenohorský nalezen a kde se též originál naší reprodukce nachází, zůstala netknuta a jen jako vedlejší křídlo souhlasným nátěrem z venčí byla nové stavbě přizpůsobena. Čásť ta jest také dosti sešlá a bývala užívána při novém zámku více jako skladiště nežli jako místnosť k obydlení, a teprve v nejnovější době provádějí se tam některé namnoze dosti nutné opravy.

Dle toho také soudím, že freska zobrazující "boj Jaroslavův s Tatary" dávno před stavbou nového zámku, t.j. před r. 1688 na Zelené Hoře se nalézala a že nepochybně v 16. století, ač ne-li již v prvních dobách panování Šternberků na tomto zámku původ svůj vzala. Že v letech nalezení rukopisu Kralodvorského freska ta nepovstala, hlásá na Zelené Hoře každý kámen, a tu ovšem pánům pochybovačům nic jiného nezbývá, nežli buď doznati, že byli na omylu aneb pro větší zábavu našich milých sousedů tvrditi nyní zase, že Hanka dle této fresky báseň "o Jaroslavu" v RK upravoval.
Jan Rud. Stejskal.

Knihovna Národního musea - oddělení časopisů