Osobnosti rkp. sporu

ČAS
Nebeský a Rukopis královédvorský

ČAS 1888, číslo 12, 5. června 1888
Strana 191 a 192: Nebeský a Rukopis královédvorský

Pan Fr. Vinkler, slavnostní řečník u pamětní desky, zasazené spolkem Řip dne 21. května v Novém Dvoře u Kokořína, pravil mezi jiným toto o vědeckých zásluhách Nebeského: "A Nebeský byl příliš horlivým buditelem mládeže, byl sám nadšeným vlastencem a zcela jiného rázu, než jsou ti, kteří z popudu a k radosti nepřátel našich tupí, hanobí a ničí naše nejvzácnější památky starého básnictví českého, jichž nejdůkladnějším "Rozborem" byl Nebeský napsal jednu z nejcennějších obran, jednu z nejskvělejších apologií těchto našich slavených "Rukopisů". - Pan Vinkler jest okresním tajemníkem na Mělníku. Mělník neleží na Kamčatce, jak by se podle literárních vědomostí páně Vinklerových souditi mohlo. Vždyť to přece dávno vrabci na střeše cvrlikají, že Nebeský měl správný úsudek o původu RK. - Nebeský byl opravdu literárně-historicky vzdělaný muž, o mnoho vzdělanější než pochybní jeho oslavovatelé, kteří slávě jeho velmi špatně posluhují, chtějí-li jeho názory o RK zamlouvati. Proč Nebeský i veřejně proti RK nevystoupil, toho příčinu lze hledati v jeho postavení (jako sekretáři musejním), na němž spočívala existence jeho. Že Nebeský vedle Hanuše podával materiál Kuhovi do Tagesbotu ke známým článkům "Handschriftliche Lügen und palaeographische Wahrheiten" (uveřejněným r. 1858 v číslech 276, 285, 289, 292 a 299), na to důkaz vedl P. Martin Hattala v Učené společnosti r. 1880. Mimo to známo bylo smýšlení Nebeského mnohým vrstevníkům. Jmenovitě Karel Jaromír Erben ve své korrespondenci z r. 1858 zanechl nám o tom určité zprávy. Když vyšla tehdy anonymní brošurka (psal ji baron Alex. Helfert) "Max Büdinger und die Königinhofer Geschwister?" Erben o ní psal: "Máme z ní velké potěšení... Nejprve jsme zde myslili, že ji sepsal Václav Nebeský, potom ale jiná zpráva se roznesla, která nám mnohem milejší jest; neb kdyby to skutečně byl V. N., byla by to pouhá špína, protože by se jen omýval." (Život K. J. Erbena od Brandla str. 63). Nebožtík Ferdinand Čenský chtěl toto podezření s Nebeského smýti v Osvětě r. 1883, ale na straně 203 uvedl v poznámce ústní sdělení Erbenovo a list A. Rybičky týkající se téže věci, při čemž Rybička dokládá: "a já mám za to, že přítel Erben měl pravdu, ježto jsem já sám později ledačehos se dověděl, co charakterisuje velmi dobře Václava (Nebeského) a jeho Tagesbotské přátele." Roku 1862 bratří Jirečkové vydali proti Fejfalíkovi spis "Die Echtheit der Königinhofer Handschrift." Když Rybička spis ten Erbenovi poslal, Erben děkoval zaň 6. března 1862 slovy: "Nyní snad již ti najatí... zalezou do boudy, ač nedostanou-li nového materiálu k štěkotu svému z Prahy od p. J. J. H(anuše), jenž se s p. V. N(ebeským) v jedné zdejší hospodě vyrážel při pivě vyhledáváním a rozebíráním slabších stránek spisu toho; ovšem že se oba svatosvatě ohražovali, že o pravosti Kr. Rukopisu nepochybují. Jak napsán je článek o RK v Nauč. slovníku od Nebeského, tak mohl být sepsán jen od nevěrce. Dobře Lumír r. 1882 v nekrologu napsal: "S Nebeským opouští nás zároveň jeden z nejobjektivnějších pozorovatelů národního hnutí našeho, zasvěcený v tak mnohé tajemství, o čem česká veřejnosť posud nezvěděla."

ČAS List věnovaný veřejným otázkám.
Ročník II., číslo 12, 5.6.1858, (strana 191-192). Po konfiskaci druhé vydání. Vydavatel a odpovědný redaktor Dr. Jan Herben. Tiskem Bedřicha Grunda a Viléma Svatoně na Král. Vinohradech. Vychází 5. a 20. každého měsíce. Formát 24 x 16 cm. Počet stran 384.