Zpráva o lučebním proskoumání rasur musejních zlomků Alexandreidy a Rukopisu Královédvorského

K žádosti p. prof. Hattaly dal správní výbor Musea král. Českého svolení své k tomu, aby se jak při zlomcích Alexandreidy v Museu českém chovaných tak i v Rukopisu Královédvorském všude, kde se v textu nepopíratelně anebo vedle domnění jednotlivých badatelů rasury naskytují, místa taková lučebně směla proskoumati k vůli zjištění, jaké písmeno na místě skutečně škrábaném bylo odklizeno, nebo naopak k nabytí jistoty, že na tom neb onom místě naprosto ani nic škrábáno nebylo.

Do kommisse ku proskoumání tomu jmenováni byli pánové: prof. M. Hattala, bibl. Vrťátko, prof. Gebauer a redaktor tohoto časopisu jako jednatel musejní, za skoumatele lučebního slovutný chemik p. prof. Vojtěch Šafařík.

Kommisse sešla se poprvé dne 24 března 1880 kromě p. prof. dr. Gebauera, který churav byl, v plném počtu a ohledala toho dne zlomky Alexandreidy; o výsledku proskoumání toho poučují nás nejlépe zápisky v příčině té učiněné, které znějí doslovně, jak následuje:

A.     A. Alexandreis Budějovicko-musejní.

Ia, [1] 19 před zíe vyškrábané místo bylo navlhčeno vodou, potom potřeno silnou tinkturou duběnkovou, vystoupilo za minutu velmi čistě a silně na jevo co přetržené to.

Ib, 37 před ne rasura navlhčená dříve zase destillovanou vodou a potom sirníkem ammon. objevila se ihned ještě jasněji než předešlá co d.

IIa, 17 po zi opakována jako předešle táž manipulace a dala po delší chvíli vystoupiti jen neurčitým stopám jakési litery.

IIa, 21 v taka opakováno totéž a pozorovány stopy litery e.

IIa, 24 za bude opakováno totéž a v několika sekundách vystoupilo velmi jasně slovo zbyty. Při tom se konstatuje, že chtěl písař b proměniti v k a nad y připsal r, ale pak že vše vyškrábal a slovo zkryty připsal.

IIa, 28 viecze touže manipulací vyšlo za z na jevo nějaké písmeno neurčité snad a před vyškrábáním přepsané v e, ale že ostalo písmeno přece nejasno, vyškrábáno a nadepsáno e.

IIa, 29 v netbtbagíe škrábáním předěláno první tp, pročež jen nahoře zbytek litery p připodobil písař na t, což již pouhým ohledáním se dalo konstatovati, ale ještě více vystoupilo po natření.

IIa, 43 po jest litera i mezera natřená nejevila žádných stop písma.

IIIa, 29. Otloſí objevilo se po též manipulaci předělaným z Otloſíe.

IIIa, 37 po zíe vyškrábané místo natřeno a objevilo se velmi jasně co zſec nebo zſet.

IVb, 23 po gÿ jakási rasura nejasná, která i po natření touže tinkturou zůstala nejasnou; podobá se však pravdě, že tu vyškrábáno s.

IVb, 29 v salobczíe uděláno b z ſt a potom spojeno cb.

 

B.      B. Musejní  I.

IIa, 19 po zenye vyškrábané z obživlo úplně, kterým písař začal psáti nejspíše ſtala, slovo to následující.

Při té příležitosti přetřeny vybledlé čtyry poslední řádky na druhé straně první kolumny, které zřetelně vystoupily a jmenovitě 17 řádek klihem natřený a dříve velmi nezřetelný dal se nyní snadno čísti takto:

                Rzek tako nawſſye zawolaa.

Týmže způsobem pomoženo také i jiným řádkům téhož zlomku.

 

C.      C. Musejní II.

IIa, 2 před ſmy natřené místo tak jako výše objevilo ſ, které připsáno bylo ku předcházejícímu cſozſ; patrně že nesprávně k tomu slovu přitaženo od následujícího ſmy a proto pak vyškrábáno.

IIa poslední čtyři řádky oživeny a nejasné poněkud písmo čteno, jak následuje:

                Zle my na cſty tak poplatyll

                Cſoz mych zemy bylo wſſady

                wlaſty myeſta twrzye hrady

                Tyem wſſym myeſto mne obwladal.

a IIb poslední čtyři řádky ožily též, tak že se jasně mohou čísti.

Dne 30 března před polednem byl zbytek Alexandreidy Šafaříkovy na novo podvržen opatrnému, trvalému obkladu mokrému (z vody destillované), jímžto se podařilo úplně a beze vší škody sníti s něho velmi pevně lpěvší pásky kůže z vazby a třísky dřeva bukového z desky. Dne 1 dubna t. r. pak týž zbytek úplně vysušený na místech dříve naskrze nečitelných byl sirníkem ammonatým natřen, čím tato velmi zřetelně a jasně vyšla na jevo.“

Proskoumání Rukopisu Královédvorského stalo se dne 30 a 31 března a dne 1 dubna řečeného roku jen od pp. prof. Hattaly a Šafaříka a p. bibliotekáře Vrťátka, poněvadž p. prof. Gebauer byl ještě churav a jednatel musejní dr. Emler pro úřední práce své nemohl se dostaviti. Výsledek ohledání toho byl tento:

124 [2] prvá litera, dotčena sirníkem ammonatým, ihned silně zčernala a vyšla jasně jako u na jevo.

525  po zawrchí zdánlivě škrábané místo natřeno sirníkem ammonatým, neukázalo žádných patrných stop vyškrábané litery. Za to však koncové í velmi pěkně zčernalo.

524  po ſpaní dotčena rasura týmže skoumadlem rychle vystoupila co zbytky litery e poněkud odchylné od jiných.

525  po wrrſi vyšla na jevo jen čárka nad i, spodní ocásek a kus horizontálné čáry po natření touž tinkturou.

63  na bledém místě po wrazi natřením touže tinkturou vyšla na jevo předně čárka nad i, potom u a kousky vodorovných čárek. Zdá se, že tu sotva bylo škrábáno; spíše náhodou vzniklá skvrna zavdala příčinu k domnělé rasuře.

613  po o patrná rasura objevila se co zřetelné d, byvši natřena touže tinkturou. Kus spodní  čárky vodorovné vyšel též černě na jevo jako výše.

62  na konci nevyšlo po ſborí nic na jevo, jen čárka nad i a ocásek téže litery zčernaly po sirníku témž.

76  slovo bleſk patrně novým inkoustem přepsané bylo nejprve destillovanou vodou měkkou štětkou natíráno, čím po desíti asi minutách bez mála úplně le a méně dokonale i b vymizelo. Po natření sirníkem ammonatým zčernaly litery ble a poněkud ſ; pod lupou však pozorovati nezřetelné stopy jakýchsi jiných liter, zejmena pod b a l, čím tyto litery nabyly poněkud zvláštní formy. Jsou to nejspíše zbytky liter moderním inkoustem přepsaných, nesmyté destillovanou vodou. Srv. níže arozharale 1212.

77  nově přepsané litery bleſ vymizely po krátkém tření dest. vodou naprosto a dotčeny byvše tinkturou, vyšly opět velmi zřetelně na jevo v prvotném tvaru, přiměřeném ostatnímu písmu; toliko vedle b pozorovati ještě slabé stopy smytého novějšího písma (Hankova?). Pro větší zřetelnost dotknuta také slabika ko slova tako touž tinkturou, čím velmi zčernala jako jinde, kde posud reagováno. Ostatně ani tu ani v řádku 6 nebylo dříve škrábáno, než sešlé litery bleſ obnoveny inkoustem moderním.

85  v íutru poslední u a r bezmála zvetšelé a nevidné po natření nejprve vodou dest. a tinkturou dříve užívanou velmi zřetelně vyšly na jevo. Pročež i pochybno, zdali zde bylo vůbec škrábáno.

918  v rozvoíchu není žádné rasury než nejspíše v předěláno ledabylo z u. Nad ním proráží poněkud ze stránky násled. malé u ze slova vzmu.

109  po pohaní nevyšlo nic na jevo, aniž kdy bylo škrábáno.

1127klidno bylo id patrně škrábáno, pod lupou jevil se dolík draslavý, kterým prosvítalo slabě písmo protější stránky. Vodou a sirníkem vyšlo pěkné íd. Kromě toho zčernaly ještě l a poněkud k, n a ſt spodní řádky a p vrchní, konečně obě vodorovné čárky, pokud byly tinkturou dotčeny.

129  v otboha psáno t patrně na škrábaném místě a proto litery t a b rozlezlé a velmi silné. Nad t viděti sledy litery, přesahovavší čárku.

1212  v rozharale místo prvého a patrně bylo vyškrábáno a sice rukou nejspíše novější, jelikož rasura objevuje se proti starým příliš hrubou a rozsáhlou. Potom napsáno na ní inkoustem novějším, hnědým a nečistým nemotorné a. Toto dest. vodou po opětovaném krátkém tření zcela vymizelo a sirníkem amm. vyšlo na jevo pěkné, zřetelné o.

1217  v ſobu patrna stará rasura a oprava původního písaře, aniž možno poznati, z čeho o předěláno. Byvši dotčeno sirníkem amm. po navlažení destill. vodou, objevilo se o zcela zalitým.

1221  po bozí-eí prostor nejevil lupou rozhodných sledů rasury. Pergamen v něm hladký a nezdá se stenčelým; po umytí však dest. vodou a dotčení sirníkem amm. vyšly patrné, ač bledé stopy 4 snad i 5 liter asi rieſe nebo rieſl, z nichžto ſe neb ſl bezmála jisté, spadajíc mezi I-de. I pěkně červené vodou značně zbledlo a smylo se, sirníkem amm. nezčernalo, jesti teda psáno rumělkou. Polovice i naproti tomu zčernala, byvši úmyslně jen potud dotčena touže tinkturou.

1232  na místě tučného temného v psáno bylo dříve něco jiného a sice po bedlivém srovnání s jinými místy nejspíš u. Z obavy, že by se celá litera asi tak zalila jako o v ſobu, nereagovalo se na ni, než jen vodou dest. navlažena byla.

132  v  rasura i lupou patrna; po svlažení dest. vodou a dotčení sirníkem amm. vyšlo na jevo patrně k a spolu í rozdílné od jiných nejspíše proto, že bylo z e předěláno; po mecí též patrna rasura, po svlažení dest. vodou a dotčení sirníkem amm. objevila se co zřetelné e. Kromě toho zčernalo í, čára pod řádkem a spodek litery m řádku 1.

126 a 32 po iarí a voíe ani lupa rasury neukazuje, ani sirník ničeho neodhalil.

149  mec i ohen bleději vypadají nejspíše proto, že buď jsou psána na místě poněkud zamaštěném buď vysýchajícím už v péře inkoustem. Ostatně není tamže žádné abnormity ani rasury.

1422  po nan rasura nejspíše stará patrna i pouhým okem, lupou pozorovati v ní í, ve fotografii íeí. Po omytí dest. vodou pergamen kolem značně sbělal a íeí stalo se zřetelnějším, byvši konečně dotčeno sirníkem amm. zčernalo velmi pěkně spolu i kousky vodorovných čár pod ním a nad ním.

1430  po wíſokeí nebylo pozorovati po bedlivém vymytí dest. vodou ani sebe slabší stopy rasury.

151 po mír rasura patrna, pokud souditi možno, stará; sledy vyškrábané litery vidny, ale neurčitě; ani po vodě dest. nevystouply zřetelněji; po sirníku amm. však objevil se silný, černý spodek litery, jejížto vrch bezmála zcela vyškrábán, ale spodek prozrazuje dosti patrně a.

152  po neklan kníez dvě rasury staré, na nichž už lupou vidny sledy liter a a e; po umytí vodou a dotčení sirníkem amm. vyšly obě jasně, ač i poněkud porouchaně na jevo tak, že se má čísti: neklana kníeze.

1529  po kladí domnělá rasura ani vodou ani sirníkem amm. sledů písma neposkytla. Také pergamen je tamže zcela hladký. Toliko z protější strany prosvitá ie. Litera í a kousek následujícího a zčernaly od sirníku amm.

163  po kruuoí domnělá rasura ani lupou ani sirníkem amm. neobjevuje se jí býti. Pokud místo neoschlo, prosvitalo z protější strany slabě ſ.

168  po Vlaſlau již lupou viděti rasuru starou a v ní bledé stopy a, které vodou a sirníkem amm. dosti zřetelně vyšly na jevo mimo svršek, nejspíše důkladněji vyškrábaný. Srv. 151.

1619  po wr nejspíše stará rasura, na níž sledy chu poněkud vidny, po natření dest. vodou a sirníkem amm. vyšly též litery velmi černě, ale draslavě a kostrbatě. Na protější straně zčernaly prorazivším sirníkem litery a k slov uaelí kladí, ale velmi slabě.

1620  v ^pwdíe[3] není žádné rasury, jen prvá čára nadepsaného w vybledlá poněkud ožila vodou a sirníkem amm.

1625 po uíeíe rasura pochybného věku. Byvši natřena vodou, jevila sledy liter wſlu, které sirníkem zřetelně, ač trochu kostrbatě vystoupily; ſ a l však jen částečně.

1631  po ſt a v íalowku nepochybné ač slabé rasury, na nichžto po navlažení dest. vodou nepochybné sledy liter vystouply, jež sirníkem amm. dosti temně zčernaly a ukázaly se co czeu a o. Litera e sice poněkud nezřetelná, ale nepodobná liteře r.

1632 před pastuchi byla po o rasura tak slabá, že jí nebylo možná lupou konstatovati; po svlažení vodou a sirníkem amm. vystoupilo patrně d, ač porouchaně na jevo. Spolu i o zčernalo.

175  po rucí rasura nepochybná, viditelná i pouhým okem. Voda z ní vyloudila jasné sledy litery, která po sirníku amm. co e vyšla jasně na jevo, ačkoli některé části její předchozím škrábáním zcela vymizely.

177  ve voí-ſko na konci nebylo nikdy žádné rasury, toliko o nedokonale vypadlo tím, že v pergameně je důlek, přes který písař pérem přešel, nedotknuv se ho náležitě inkoustem. Po navlažení dest. vodou a sirníkem amm. vyšlo na jevo o zřetelně, ale právě tak nedokonale jako dříve, jmenovitě chybí asi čtvrtina hořejšího pravého obvodu.

1712  v kíí nelze konstatovati rasury. Vodou a sirníkem amm. vyšly obě čárky nad íí mnohem zřetelněji, nežli je bylo možno pozorovati pouhým okem.

1714  před cíev silná, pouhému oku patrná rasura, z níž po vodě a sirníku amm. vyšlo na jevo zřetelné, ale porouchané k.

1732  na konci slova Vlaſlau snad jemně škrábáno. Lupou bylo jen velmi slabé stopy spodku litery pozorovati. Po vodě a sirníku amm. objevily se též jen spodní části litery a. Svršek pozorovati jen co stín.

1832  v pkní neobjevilo se mezi p a k nic škrábaného ani lupou ani vodou. Jen na spodní čáře pod pk viděti lehkou nahodilou skvrničku.

1829 po mudr novějším inkoustem napsané o vodou se zcela smylo. Pergamen na dolní straně té silně zašpiněný velmi zbělal po dest. vodě. Sirníkem amm. pak vyšly stopy moderního o se zbytky litery prvotné, kterou možno míti za u. Nad touže literou vysoko pod samou vodorovnou linií vystoupila malá skvrna a pod ní též a sice pod vodorovnou čarou.

1825  v hlu-czne nad e čárka slabá snad vyškrábána. Po vodě a sirníku amm. objevila se dosti jasně.

219  po hlaſat ani lupa ani voda ani sirník nevyloudily žádné rasury, jen vrchní a spodní konec obou vodorovných ramen litery t zčernal, jako jiná místa dotčená sirníkem.

2120  poslední e slova bíeſe něco vybledlé ožilo po omytí vodou a dotčení sirníkem amm. tak jasně, že se ničím podstatně neliší od ostatních e.

221  po kral jemná rasura, na které lupou bylo patrně pozorovati sledy litery e. Ty po vodě a sirníku amm. objevily se docela jasným e.

224  po ſlun rasura patrná ač jemná, na které lupa jevila zřetelné stopy litery c a druhé nejisté. Ta se teprva vodou a sirníkem dostala na jevo co í tak, že sluší čísti ſluncí. Kromě i zčernalo i c.

226  po tudí nevyšlo ani vodou ani lupou nic škrábaného na jevo.

238  po koze-níe nad e viděti již lupou zřetelné stopy tečky a bezmála vodorovné čáry, které po vodě a sirníku silně zčernaly a objevily se spolu čarou vodorovnou tak, že se má neomylně čísti koze-níē.

2326  v bursít vww na místě t a v rasura velmi jemná, ale jistá, na níž litery též i bez omytí bylo bledě ale zřetelně viděti i bez lupy. Po sirníku amm. neobyčejně temně zčernaly.

2415iíítrē druhá čára nad í bledší prvé byla v prostředku patrně nožem škrábnuta, pročež i v originalu i ve fotografii objevuje se poněkud porouchanou. Takou se ukázala i po vodě a sirníku amm.

2517  v krahuíec zlobní lupou vidno, že původně stálo krahuíce zlobneo; škrábaním změněno první ec a c hnědým inkoustem předěláno na e; v zlobne pak e škrábaním předěláno v i a čárka nad tím doplněna hnědým inkoustem anebo barvou. Po dest. vodě moderní opravy vymizely a po sirníku amm. původní litery velmi zčernaly mimo nadepsané o, které škrábaním byvši příliš poroucháno, kostrbatě vyšlo na jevo.

2630cíe občerstveny všecky tři litery novým, tenkým černějším inkoustem jako v bleſk na 76 a 7. Již lupou pod písmem novým, nečistě hrudovitě taženým viděti bylo staré o, vodou natřené nové cíe zcela vymizelo a staré c se spodní pravou částí starého o vyšlo na jevo. Sirníkem vystoupily obě litery velmi tmavě a zřetelně, jenom levá půlka o, snad škrábaním seslablá, něco bleději.

2624 před āch nebylo pozorovati žádné rasury, po navlažení vodou a sirníkem amm. však vystoupily stopy litery a vodorovná čárka nad ach zčernala. Podobá se tedy pravdě, že písař omylem začal psáti ach hned po w-ſtupítí a zpamatovav se omyl škrábaním opravil, napsav ach po mezeře tím vzniklé. O původě čárky nad a však nelze nic určitého říci.

274  před obíech objevila se lupou rasura jemná, na nížto po navlažení vodou vystoupily stíny litery p, po sirníku amm. pak velmi temně a zřetelně p.

282  domnělá rasura po díeuí objevila se po navlažení vodou pod lupou místem velmi temným, na němžto z protější strany prosvitají litery íp ze slov ípíedech. Sirníkem amm. místo nedotčeno, aby týž neprorazil a obě strany nezčernaly, čím by se čtení stalo nemožným.

283  po ſí spíše sluší čísti mníe než raníe. Vodou omyté slovo to stalo se o něco jasnějším než bylo dříve, jmenovitě čárka nad třetí nožkou litery m objevila se býti vrchní částí litery v ze slova víezech protější strany. Sirníkem amm. nereagováno, aby nevzniklo ještě větší zalití celého slova.

Podepsaní[4] proskoumavše s nejlepším vědomím a svědomím všecka i nejnepatrnější místa, jak škrábaná tak i zvetšelá, která posud zavdávala příčinu k pochybnostem a rozmanitým výkladům, utužili se tím znova u dávném přesvědčení svém o starobylosti písma a inkoustu, osvědčivší se nyní poprvé a skvěle zejména tím, že novější přípisky destillovanou vodou vesměs vymizely, kdežto starobylé litery pod nimi vodě netušeně vzdorovaly a sice místy i beze vší reagence chemické. Touto pak téže litery bezmála všecky zřetelně vystoupily na jevo a čísti se daly na mnoze spůsobem od posud přijatého rozdílným. Rozborem tím zejména také v niveč obrácena domněnka tu i tam vyslovená, že by Rukopis týž byl barvou psán. Chemická povaha užitého inkoustu mohla by podrobně ustanovena býti toliko dalším zkoumáním chemickým, ačkoli již i podle právě vykonané zkoušky je dosti pravděpodobno, že to inkoust železitý, jakého se užívá již od klassických dob bezmála výhradně po celé Evropě.“

„Dodatečně vzaty do bedlivější úvahy dne 11 dubna 1880 ještě následující místa:

2429 v neboíaſie jest a zvláštní, nepravidelné, ale zcela čisté a téhož inkoustu. Rasury pod ním nepozorováno ani lupou ani navlažením destillovanou vodou. Pročež neužito ani žádné reagence.

273  v koníe proráží po e prvá nožka písmene n z protější strany. Po navlažení jemném sirníkem amm. vyšlo totéž, jen že zřetelněji na jevo zejména proto, že zčernalo i dotčené n protější, jelikož blána na tom místě je neobyčejně tenká. Srv. výše to, co o 283 zaznamenáno.

2730  v zeuſía lupou bylo viděti nad a něco circumflexu podobného, v čem p. Hattala a Vrťátko spatřovali poněkud nepravidelné o. Po navlažení sirníkem amm. vyšlo totéž na jevo; a pod tím nebylo ani vodou ani sirníkem ovlaženo, jelikož tam pergamen je též tak jemný, že z protější strany proráží též a poslední slova píſala.

233 prvé ſ pečlivě umyto vodou a potom natřeno tinkturou Giobertiho pěkně temně do zelena zmodralo, čímž teprva nezvratně dokázáno, že inkoust, jímž rukopis psán byl, byl opravdu železitý.“

Máme za svou povinnost, zmíniti se i o tom, že proskoumání památek těchto p. prof. Šafařík se zvláštní obezřelostí a důmyslností a může se říci se vzornou pietou vykonal, tak že si o ně v pravdě zároveň s p. prof. Hattalou a p. bibl. Vrťátkem vzácné zásluhy získal.

Když později správnímu výboru musejnímu podána byla zpráva o potěšitelných výsledcích proskoumání toho, stalo se usnešení, aby se od komise chemiků nejen národnosti české, ale i německé a dle potřeby i třetí, jejíž sestavení má výboru p. prof. Šafařík navrhnouti, daly lučebně proskoumati netoliko jednotlivé litery, nýbrž i celá slovce Rukopisu Královédvorského, k čemuž aby se obraly přední dva proužky jeho. Zároveň ustanoveno, aby se zkouškám chemickým podrobily též zlaté a barevné půdy a okrasy inicialek, jakož i některé rubrikované nadpisy kapitol a pletené červené výplňky.

O výsledku proskoumání tohoto, k němuž se pro nastalé prázdniny a pro nepříznivé počasí podzimní nemohlo přikročiti, podáme čtenářům našim zprávu, jakmile bude vykonáno.

Redaktor.

 

 

 



[1] Římské číslo znamená stranu zlomku, písmeno sloupec a arabské číslo řádek.

[2] Větší číslo znamená stranu rukopisu jak v originale tak i ve fotografickém vydání, menší číslo řádek. Při tom vzaty i oba proužky za zvláštní čtyry strany.

[3] V slově tomto jest dolejší čárka písmene p přetržena jako to bývá při zkratkách za per nebo par.

[4] Pp.: prof. Hattala i Šafařík a bibl. Vrťátko.                                                                                                   Red.