Jahody




           Jde má milá na jahody

           na zelená borka.

           Zadřieše si ostré trnie

           v bělitkú nožicu.

5          Nemóže moje zmilitka

           na  nožicu vstúpiti.

           Ach, ty trnie, ostré trnie,

           čemu si bol sdělo?

           Za to budeš, ostré trnie,

10         z borek vymýtěno!

           Poždi, milá, v pochládečce,

           v zeleně borece ,

           jáz doběhu na palúček

           po konieček bielý.

15         Konieček sě na palúce

           v hustéj trávě pase,

           moje milá v pochládeče

           na milého ždaje.

           Jě sě milá žalovati

20         po tichúnku v borce:

           Ach, co  řěkne moje máti?

           Jáz neščastná roba!

           Vezdy mi řiekáše máti:

           Chovaj sě junoší!

25         Čemu sě junoší  chovati,

           kdaž sú dobří ludie?

           I přijedech na koníce

           jako sniežek bielém,

           skočich s koně, viezech na suk

30         za střiebrnú uzdu;

           Objech děvče, přižech k srdcu

           i celovách ústa;

           i zabude krásná děva

           v nožici bolný trn.

35         Laskáchom sě, milováchom

           slunce na záchodě.

           "Pojeď, milý, ruče domóv,

           slunečko nám zajde."

           Vzkočich ruče na konieček

40         jako sniežek bielý

           i vzech zmilitku v náručie,

           otjedech s niú domóv.