Oldřich

Fragment eposu líčí dobytí Prahy a vyhnání Poláků knížetem Oldřichem roku 1004. Tato historická událost je popsána v řadě našich kronik. Při výkladu písně se naráželo na problém, zda "Prahou" je míněn hrad nebo město.

          ...

          tamo, kam(o) sě vladyky sněchu.

          Sedm  sich vladyk s udatnými sbory.

          Výhoň Dub tamo s niem snahú chváta

          se vsiú chasú svojú temnem nočniem.

5         Sie chasa mu bieše na sto chlapóv,

          vsěch sto jmieše v nožnách břietné meče,

          k mečém vsěch sto jmieše mocná paže,

          k Výhoňu v útrobách statnú vieru.

          Dostúpichu mýta střědem lesa,

10        podáchu  si kolem pravě rucě,

          tichými slovesy hovořili.

          Noc sě přěvalíše přřěs pól noci,

          pokročíše k jutru šedošeru

          Aj, tu vece Výhoň knězu Oldře

15        "Hoj, poslyš, ty veleslavný kněže!

          Bóh ti bujarost da u vsě údy,

          Bóh ti da věhlasy v bujnú hlavu.

          Ty ny vedi proti zlým Polanóm!

          Po tvém slově pójdem v pravo, v levo,

20        buď v přěd, buď v zad, u vsě pótky lúté.

          Vzhóru, vzmušte chrabrost bujných srdec!"

          Aj, ta kněz vzě prapor v mocnú ruku:

          "Za mnú, za mnú chrabro na Polany,

          na Polany, vrahy našich zemí!"

25        Hrnúše sě za niem osm vladyk,

          s vladykami třie sta pól sta vojnóv,

          vojnóv přěudatných, tamo kde bě

          mnostvie Polan rozvaleno ve sně .

          Na vrsě, kdě stáchu po kraj lesa,

30        aj, vsia Praha mlčie v jutřniem spaní ,

          Vltava sě kúřie v raniej pářě,

          za Prahu sě promodrujú vrrsi,

          za vrchy vzchod šedý projasňuje.

          Shóry dolóv. Ticho, vsě tichúnko.

35        V tichej Praze chytro pokrychu sě ,

          oružie vsě krzny zahalichu.

          Ide pastucha po šerém jutřě,

          hlása bránu otvořiti vzhóru .

          Slyše stráže volánie pastušino,

40        otvoři mu bránu přěs Vltavu.

          Vznide pastýř na most, hlasno trúbi,

          vzkoči kněz na most, sedm vladyk za niem.

          Prokní cvála se vsiem se svým  ludem

          Uderichu rány bubny hromné,

45        vyrazichu zvuky trúby hlučné,

          chorúhvi tu sbory na most vraziú,

          ves most otřása sě pod jich davem.

          Strach uderi u vsě u Polany.

          Aj, Polené oružie chvatajú,

50        aj, vladyky sěčné rány sekú.

          Polené tu skáčiú sěmo tamo,

          davem trčiú ku bráně přiekopy

          dále, dále přěd udatnú sěčiú.

          Aj, vícestvie jesti Bohem dáno!

55        Vstane jedno slunce po vsěm nebi,

          vstane Jarmir nad vsiu zemi opět.

          Roznosi sě radost po vsiej Praze,

          roznosi sě radost kolkol Prahy,

          rozlétnu sě radost po vsiej zemi,

60        po vsiej zemi od radostnéj Prahy.