Práce 21.6.1997
úvodní poznámka redakce Práce:
Pravost Královédvorského a Zelenohorského rukopisu byla
předmětem sporů už před více než sto lety. Tato causa zřejmě
vzrušuje badatele a publicisty i dnes. Byli jsme si toho vědomi,
když jsme uveřejňovali článek Dany Mentzlové Rukopisy stále
provokují. Nechceme se však vyhýbat polemickým a kontroverzním
názorům. Proto rádi zveřejňujeme v plném rozsahu stanovisko, jež
poskytl naší redakci spisovatel Miroslav Ivanov, který se
problematice Rukopisů věnoval řadu let.
V Práci 4. 5. 1997 byl zveřejněn článek tohoto názvu
(autorka Dana Mentzlová), který získal nechvalný primát: málokdy
se podaří na tak malé ploše uvést tolik chyb a nesmyslů.
Budu stručný. Hned ve třetí větě se tvrdí: "Spor o pravost
Rukopisů se táhne dodnes." - Omyl: spor o jejich pravost byl
vědecky vyřešen...
(důraz J.U.) Další věta onoho povedeného článku
říká: "...v roce 1967 Kriminalistický Ústav hledal nové a
přesvědčivější důkazy padělanosti." - Omyl: v roce 1966-1967 jsem
oficiálně požádal, aby byly Rukopisy znovu prozkoumány Kriminalistickým
Ústavem (dne 23. 12. 1966 jsem proto hovořil s tehdejším ministrem školství
a kultury dr. Jiřím Hájkem, který slíbil pomoc). Proč jsem to učinil: když
v roce 1886 rozpoutal Tomaš G. Masaryk "boj o pravost Rukopisů", došli
tehdejší chemikové prof. Bělohoubek a prof. Šafařík k závěru, že se
Královédvorský rukopis chová jako jiné středověké památky. Všechny
ostatní věděcké disciplíny (historie, jazykověda ad.) soudily, že je
podvržený... Rozpor mezi jejich soudy a závěrem chemiků jsem chtěl
vysvětlit. Proto jsem požádal, aby se průzkum konal v Ústavu, který má
nejlepší přístroje, tedy u kriminalistů. Průzkum trval několik let, skončil v
říjnu 1971.
Další tvrzení v článku Dany Mentzlové: "Ve skutečnosti
Kriminalistický Ústav žádný výsledek nepublikoval a k pravosti Rukopisů se
odmítl vyjádřit." - Omyl: Komise, která prováděla v Kriminalistickém Ústavu
průzkum, vyhotovila Protokoly o zkoumání, ty však byly normalizačním
režimem zakázány! Důvod: zkoumání prováděli pracovníci Ústavu, kteří byli
v r. 1970 vyloučeni z KSČ... Tehdy mi navrhl náměstek ministra vnitra
genmjr. Pješčak, že Protokoly mohou být zveřejněny jen za podmínky, že v
nich nebude uvedeno, kde zkoušky probíhaly a především kdo je
prováděl. Odmítl jsem to a Protokoly šly tedy k ledu: pplk. Dobroslav
Srnec, vedoucí průzkumné komise, se stal dělníkem
... Uplynulo téměř dvacet let, v lednu 1990 jsem oficiálně požádal
ministerstvo vnitra, aby byly Protokoly o zkoumání RKZ uvolněny. - Stalo se.
Co dodat. Článek Dany Mentzlové falšuje skutečnost. Končí větou:
"Problém zůstává otevřen". Jaká je pravda? V zimě 1994 vyšly normalizačním
režimem zakázané Protokoly ve Sborníku Národního muzea v Praze (Acta
Muzei Nationalis Pragae), řada, C, Literární historie, sv. XXXVI, r.
1991, č. 1-4 pod názvem "Protokoly o zkoumání Rukopisů zelenohorského a
královédvorského a některých dalších rukopisů Národního muzea v Praze".
Vydalo Národní muzeum, řídí řed. Knihovny NM v Praze PhDr. Helga
Turková.
Koho otázka zajímá, může si tyto Protokoly zakoupit ve
vestibulu Národního muzea... V roce 1994 vydalo nakladatelství ministerstva
vnitra CENTURION mou knihu, nazvanou "Utajené protokoly", kde všechno
dění podrobně popisuji. V roce 1995 jsem za ni obdržel od Obce spisovatelů
Cenu literatury faktu Egona Ervína Kische... Toť vše.
Pokud někdo chce věřit, že Rukopisy jsou středověké, nechť věří - je to
otázka jeho soukromé víry.
{1}
Protože redakce ARO neměla dosti času k obstarání souhlasu s přetištěním
celého článku, uveřejňujeme jej zde jako citát s vynecháním nepodstatné
části textu a fotografie spisovatele Ivanova ve společnosti dam.