O umění hovořit o něčem jiném

Jiří Urban

S uměním hovořit o něčem jiném se v rukopisném sporu setkáváme poměrně často, ale ještě nikdy jsem neměl tak mocný zážitek, jako při čtení článku "Rukopisy znovu provokují".

Byl publikován v deníku Práce 21.6.1997 a spisovatel Ivanov v něm reagoval na podobně nazvanou stať Dany Mentzlové, kterou Práce otiskla 5.5.1997.

Autorce připisuje "falšování skutečnosti" a primát v počtu nesmyslů na čtvereční cm tiskové plochy.

Jako omyly označil její tři stručné výroky:

  1. Spor o pravost Rukopisů se táhne dodnes

  2. Kriminalistický Ústav hledal nové a přesvědčivější důkazy padělanosti

  3. Kriminalistický Ústav žádný výsledek nepublikoval a odmítl se k pravosti Rukopisů vyjádřit.

Proti výroku č. 2 odstartoval spisovatel své předlouhé vyprávění o tom, jak a proč ke zkoumání Rukopisů v Kriminalistickém Ústavo došlo, s kým hovořil atd.

K "omylu" č. 3 zas vypráví o tom, kdo vydal Protokoly, kdo beletristickou publikaci Utajené Protokoly a jakou cenu za ni dostal. Zatímco Mentzlová konstatuje jasně a stručně jen to, kdo Protokoly nevydal.

Jestliže nakladatelství CENTURION při Ministerstvu vnitra vydalo v roce 1994 beletristickou publikaci Utajené Protokoly aneb geniální podvod, nejedná o publikování Protokolů Kriminalistickým Ústavem a Kischova cena, která byla této beletrii udělena, nevypovídá nic o vědecké kvalitě vlastních Protokolů. To je prostě o něčem jiném a důvěřivý čtenář by se tím neměl nechat mystifikovat. Vědecké vyřešení problému nemá zapotřebí takovéto propagace. Naopak si žádá, aby každá odborná práce, byla obhájena před oponentem.

Protokoly o zkoumání RKZ byly v roce 1975 v Kriminalistickém Ústavu interně oponovány s výsledkem zdrcujícím. Tuto kritiku spisovatel Ivanov nepřijal a tvrdí, že oponentura byla politicky zmanipulována. V roce 1992 Komise Národního muzea odmítla {1} tento výklad spisovatele Ivanova a vydala Protokoly bez lektorského posudku.

Spisovatel Ivanov soustavně připomíná že žádal, aby se zkoušky prováděly v Kriminalistickém Ústavu z toho důvodu, že tam měli nejlepší přístroje. Pozoruhodné je, že předem věděl, jakých přístrojů bude zapotřebí a kde jaké mají. Nezmiňuje se však o jedné další "výhodě". O protokolech kriminalistů se obvykle dialogy nevedou. A přesně to spisovatel Ivanov žádá.

{1}
Stanovisko komise pro posouzení Protokolů o chemickém zkoumání RKZ, viz Fakta o Protokolech RKZ, str. 53