V konferenci prezentováno 4.7.97
Luční kvítí z RK
s titulkem: Luční kvítí z RK
Dobry den,
poslední příspěvek o lučním kvítí z Rukopisu Královédvorského,
asi byl zamýšlen i jako zdravice k letní prázdninové pauze.
Ale ještě dříve, než se vypravím ke kytičkam, chtel bych zde
presentovat reminiscenci, kterou u mne poslední příspěvek vyvolal.
Je to Nerudův dopis Juliu Grégrovi, který není příliš znám.
Datuje se z doby velkých rukopisných bojů a vrhá podstatně jiný
pohled na problematiku vedení sporu v minulém století, než se
oficiálně podává a také na vztah Grégra a Nerudy.
########################## začátek citátu ########################
Milý Julie,
Rukop. Kralodv. můžeš se ujmout směle a troufale. Dle mého svatého
přesvědčení je pravý jako květ na lučině, v zahradě, v lese - pravý
přirozený květ. Počínání těch lidí je herostratské a hloupé zároveň.
Vlastně je to jen osobní hádka mezi Geb. a Hattalou; kdyby Hattala
dokazoval nepravost, bude Geb. dokazovat pravost, najisto!
To můžeš směle říci. Do toho jejich poměru není ale národu pranic.
Kdyby Geb., Masaryk et tutti quanti, na něž je už nejvyšší čas posvítiti
sobě ve jménu a na prospěch č. university, něco vůbec věděli, ale
vlastenecky by jednat chtěli, byla by cesta jejich přirozeně následující:
sestavili by se tiše v anketu, přibrali všechny možné paleografy naše a
třeba i cizí, filology, chemiky atd., prozkoumali dopodrobna a vydali pak
rezultát - ať už by byl pak jakýkoli, to by bylo jedno. Tohle vylézání s
věcí nehotovou, s pouhým podezříváním, není vlastenecky poctivé.
........
########################## konec citátu ########################
To vylézání s věcí nehotovou má u nás silnou tradici. Prakticky totéž
spatřuji v reportážích M.Ivanova o Rukopisném zkoumání v Kriminalistickém
ústavu. Ty byly šířeny ve sdělovacích prostředcích ještě dříve, než byl
průzkum dokončen. Je pak otázka, zda interpretace některých nálezů
tím nebyla předurčena.
Ale vraťme se ke Kytici. O její estetickou hodnotu se snad lze přít.
Lze asi těžko předložit exaktních, "nevývratných" důkazů o její kráse
či nepěknosti, jak říkal kritik z Athenaea.
Nikdy jsem si však nemyslel, že by věda 20. století nemohla podat
přesvědčivé důkazy o tom, která psací látka byla nanášena na pergamen
dříve a která později.
J.Urban, 4.7.97