V konferenci prezentováno 11.4.97
Rozporuplný Václav Hanka?
s titulkem: Rozporuplny Vaclav Hanka?
Tak se nám najednou dostaly 4 podněty k zamyšlení o RKZ.
Prvni je ten televizní pořad, o němž přinesl do naší konference zprávu
Karel Nesměrák, a pak 3 texty z Internetu, na které rovněž upozornil
svým příspěvkem z dnešního dne. Ačkoli by mohly postačovat odkazy,
které tam uvedl, rozhodl jsem se pro větší pohodlí účastníků konference
prezentovat je zde prímo. Zde jsou:
=====================================================================
Text 1:
http://www.hiedu.cz/~streiblf/ltrtr/ltrtr.html
SPORY O RUKOPISY
Na počátku 19. stol. byly objeveny dvě památky. Rukopis Královédvorský a
rukopis Zelenohorský, který zachycoval zlomek básně o Libušině proroctví
v 9. století. Rukopis Královédvorský objevil Václav Hanka - knihovník muzea,
rukopis Zelenohorský byl do muzea zaslán anonymně. Dobrovský oba rukopisy
prohlásil za padělky, čímž proti sobě popudil tehdejší společnost. Ale na
konci 19. století vědecký tým (vedený) Masarykem, Dobrovského pravdu potvrdil.
Autory padělku byli Václav Hanka a jeho přítel Linda. Tyto rukopisy ovlivnily
naši kulturu.
......
====================================================================
Text 2:
http://cs.felk.cvut.cz/~xkamm/litera/08.html
.....
PROBLEMATIKA A RAZ NARODNIHO OBROZENI
Nekteri obrozenci tezce nesli, ze se v nasich zemich nedochovala hrdinska
narodni poezie. Proto se objevila snaha vytvorit padelky. Silne pusobila
predstava, ze tyto hrdinske basne posili narodni sebevedomi.
Narodni spolecnosti se melo dostat takove literarni pamatky,
ktera by na vzorech hrdinstvi a uslechtile lasky k vlasti
v minulosti podnecovala v pritomnosti ke stejnym ctnostem. Pritom
se mela ukazat velikost a kulturni vyspelost stare ceske
spolecnosti. V letech 1817 a 1818 se objevily dva proslule zlomky
vetsich basnickych skladeb, Rukopis kralovedvorsky a Rukopis
zelenohorsky, oznacovane tak podle mist nalezu, Dvora Kralove
a Zelene Hory v jiznich cechach. RUKOPIS KRALOVEDVORSKY,
kladeny do 13. stoleti, obsahoval cast vetsich epickych basni,
dve skladby lyrickoepicke a sest lyrickych pisni. Epicke basne,
napr. OLDRICH A BOZENA, jsou vesmes oslavou viteznych boju
nad neprateli vlasti. Lyricke pisne jsou obsahu milostneho.
Rukopis kralovedvorsky prijala vlastenecka spolecnost s nezmernym
nadsenim. Brzo se dilo stalo slavne i v cizine, hlavne ve
slovanskych zemich. Soucasniky nejvice pritahoval idealizovany
obraz ceskeho davnoveku a stredoveku, vasnivy odpor k nepratelum
vlasti, krasna prirodni liceni i citova uprimnost lyrickych pisni
v lidovem duchu. I Dobrovsky uveril v pravost rukopisu.
RUKOPIS ZELENOHORSKY obsahoval kratky zlomek basne
o staroceskem smeru kmetu a vladyku a dalsi skladby. Obraz
nejstarsi minulosti v Rukopise zelenohorskem, jehoz vznik kladli
obhajci pravosti do 9.stoleti, je vylicen tak idealizovane, ze
dilo vzbudilo hned pochybnosti, zejmena u kritickeho Dobrovskeho.
Vedecke dukazy o podvrzenosti rukopisu shromazdili v osmdesatych
letech minuleho stoleti profesori ceske univerzity Jan Gebauder,
T.G. Masaryk a dalsi. Ackoli za padelatele obou
rukopisu byli mnohokrat oznacovani Vaclav Hanka a Josef Linda,
jejich podil na vzniku obou padelku nelze dosud bezpecne zjistit.
VACLAV HANKA byl knihovnik a archivar ceskeho muzea.
JOSEF LINDA byl novinar a talentovany spisovatel.
.......
=======================================================================
Text 3:
http://cs.felk.cvut.cz/~xkamm/litera/18.html
VEDECKY REALISMUS A PREHODNOCOVANI NARODNICH IDEALU
Kdyz r. 1886 vysla ve vedeckem casopise Atheneum stat
Potreba dalsich zkousek rukopisu Kralovehradeckeho
a Zelenohorskeho od vyznamneho jazykozpytce Jana
Gebauera, vyvolala rozruch, jaky v Cechach dlouho nikdo
nepamatoval. Gebauer vyslovil v clanku pochybnost o pravosti obou
domnele staroceskych pamatek a dozadoval se novych chemickych zkousek.
Dlouholety vasnivy spor o Rukopisy doklada, jak ve
specifickych ceskych podminkach prerustaly otazky kulturni
a literarni v otazky politicke.
Neslo vsak o protirukopisny boj. Mlada generace
realistickych vedcu na osamostatnene ceske univerzite (1882)
zacala s mladistvym zapalem a energii prehodnocovat dosavadni
stav ruznych vednich oboru, ktere zretelne pokulhavaly za vyvojem
v ostatni Evrope. Projevily se i snahy encyklopedicke vydavanim
(od r. 1888) obrozeni ceske vedy mela slouzit kriticka revue Atheneum
(1884-1893).
......
======================================================================
======================================================================
Moje dnešní úvaha vyjde od podnětu číslo 1, to jest od té
charakteristiky Václava Hanky jako postavy ROZPORUPLNÉ jak byl
označen v docela pěkném televizním pořadu. Tím větší je
škoda, že se tam vloudila taková nepřesnost.
Dle mého názoru Hanka nijak rozporuplný není. Plno rozporů
vzešlo jen ze snahy připsat mu k "dobru" spoluúčast na vytvoření
Rukopisů.
O takovém rozporu tu svědčí ukázky, které máte před sebou. Pisatel
textu č. 1 si je jist, že autory padělku byli Hanka a Linda, zatímco
autor příspěvku druhého míní, že "jejich podíl na vzniku obou padělků
nelze dosud bezpečně zjistit".
Pro úplnost dodejme že zasvěcenější odpůrci pravosti Rukopisů již o
Hankovi jako možném falzátorovi či spolufalzátorovi nechtějí slyšet.
Říkají to ovšem velice opatrně a potichu, aby se nenadělalo příliš
rozruchu. Tak např. jazykovědec Komárek ve "Sborníku NM RKZ - dnešní
stav poznání", zcela odmítl Gebauerovy jazykové , kdysi "nevývratné"
důkazy padělanosti z tzv. koincidencí.
Velká chyba v důkazech J.Gebauera byla, že v jazykových zvláštnostech
Rukopisů chtěl spatřovat shodu s Hankovými mylnými představami o staré
češtině. Důkaz padělanosti pak nevyvozoval jen ze samotného jazyka Rukopisů,
jak by bývalo bylo žádoucí, ale stavěl na předpokladu, že Hanka je
notorický falzátor.
Sám také uvedl, že všechny jazykové odchylky Rukopisů by se daly
vysvětlit, nebýt těch nešťastných koincidencí s Hankovou gramatikou.
Svůj památný článek O potřebě dalších zkoušek Rukopisu Královédvoeského
a Zelenohorského začíná takto:
" Rukopis Královédvorský byl objeven Václavem Hankou.
Na Hanku jest podezření, že rukopisy staročeské
padělal a za pravé vydával.
Padělané texty staročeské} jsou:
Píseň na Vyšehrad (objevena 1816) a Milostná
píseň krále Václava (objevena 1819), obě otištěno
několikráte;
Libušino proroctví, otištěné v Čas. Česk. Mus.
1849, II. 140;
většina gloss v Mater Verborum, v. ČČMus. 1877,
491--513;
v tak zvaném Žaltáři Glossovaném větší čásť žalmu
109, a začátek 145, v. ČČMus. 1879, 536.
Hanka není formálně usvědčen, že jest původcem těchto
padělků všech, anebo určitého některého z nich; ale
mnohé známky tomu svědčí a nikdo nepochybuje, ano obecně
se to praví a obecně se tomu věří, že padělání tohoto
Hanka účasten byl. -- "
.............
Rorporupnlná je i Gebauerova metoda dokazování Hankova autorství.
Z odpůrců si to jako první uvědomil vídeňský slavista Jagič a zřetelně to
formuloval v roce 1969 již zmíněný Komárek. Uvádím tu záměrně odpůrce,
protože obráncům se nevěří.
Málo se také ví, že i Masarykovy argumenty proti Rukopisům nemají vědecké
parametry. Vyplývá i z nedávno vydané knihy Masarykova ctitele Jaroslava Opata:
"Filosof a politik T.G.Masaryk 1882 - 1893"
To, že se vědecká dimenze Masarykovy osobnosti neobjevuje v titulu knihy,
má své opodstatnění. Opat tam opatrně přiznává, že v tomto období musíme u
Masaryka počítat se značnou mírou nevyzrálosti a ukvapenosti. Někteří
publicisté proto raději vyzdvihují jen Masarykovu odvahu a o jeho vědeckém
přínosu mlčí.
Rozpory zde tedy jsou a je jich plno. V osobě bodrého archiváře a knihovníka
Národního muzea je ale nevidím.
11. dubna 1997 Jiří Urban