K metodám datování rukopisů

V konferenci prezentováno 30.1.98
s titulkem: datovani

Několik poznámek k datování.

Když se koncem šedesátých let rozvířila diskuse o průzkumu RKZ,
odpovídal v novinách (tuším Neděle) pplk. Srnec na četné dotazy.
Zavrhl možnost použití radiokarbonové metody pomocí isotopu C14 z 
toho důvodu, že tak by se dalo eventuálně určit stáří pergamenu.
Ale falzátor prý mohl napsat svůj výtvor na starý pergamen, takže 
to by prý nemělo smysl zkoumat.

Kdyby se měla zkoumat hmota psací látky, údajně by se musela velká 
část rukopisu zničit, takže prý ani tudy cesta nevede.

Sondoval jsem u různých expertů a dostal různé odpovědi. Jedna z 
nich je ta, že radiokarbonová metoda byla již podstatně 
zdokonalena a že tudíž by se dala realizovat na nepatrném kvantu 
hmoty.

Kromě radiokarbonové metody existuje ještě tzv. "neutronová
aktivační analýza", jejíž podstatu neznám a vhodnost použití pro 
náš účel nemohu posoudit.

Metoda na bázi racemizace kyselin, o níž se zmínil pan Štorek je
pro mne úplná novinka.

J.Urban