V konferenci prezentováno 22.6.99
s titulkem: Re: Antikvariát a já

Dobré odpoledne.

Dovoluji si zde okomentovat jednu větu z knihy pana Svobody, o
které zde referoval kolega Gagan v minulém příspěvku.

       "Nevím, dožil-li se knihy Miroslava Ivanova o Rukopisech a
        závěu Kriminalistického ústavu z let šedesátých."

Kriminalistický ústav nevydal v 60. letech žádný závěr. Koncem 60.
let vyšla jen kniha spisovatele Ivanova Tajemství RKZ, v níž jsou
uveřejněny "citace z protokolů" se závěry spisovatele Ivanova.

Kriminalistický ústav učinil v roce 1975 závěr, že zkoumání
tzv. Ivanovova týmu jsou neprůkazná.


Výslovně podotýkám, že tyto pravdy nepocházejí z vysílání radia
Jerevan, ale můžte se o nich více dočíst v knize FAKTA O
PROTOKOLECH  RKZ, vydané nakladatelstvím NEKLAN v roce 1996.

Kniha vznikla asi takto:

Když počátkem roku 1994 vyšly ve Sborníku národního muzea č. XXXVI
  Protokoly o zkoumání RKZ tzv. Ivanovovým týmen, byly okamžitě
  shledány závažné nedostatky. Mezi jinými i to, že nebyly
  zveřejněny oponentní posudky, vypracované v roce 1975 v
  Kriminalistickém ústavu, ani posudek muzejní komise, vypracovaný
  v roce 1992.  Ministerstvo kultury uznalo kritické připomínky
  České společnosti rukopisné a podpořilo vydání zmíněné
  publikace, v níž jsou shrnuty posudky k Protokolům Ivanovova
  týmu a to ze tří nezávislých zdrojů:

  1. z Kriminalistického ústavu, vyhotovené v r. 1975
  2. od komise Národního muzea z roku 1992
  3. od moderní rukopisné obrany z roku 1996

Jak je vidět, vydání oponentních posudků z Kriminalistického
ústavu touto formou má své "výhody".  Jsou sice zveřejněny, ale
pod hlavičkou nakladatelství, které se těší nepřízni masmedií,
takže pro veřejnost zůstávají utajeny.

Že je tomu tak, ukázal exemplárně televizní pořad SALON ČESKÝ, o
němž v této konferenci bylo referováno 22.2.99 a dotvrzuje to
Luděk Svoboda ve své knize "Antikvariát a Já".


                                       Jiří Urban