Jan Lehár & Alexander Stich & RKZ

V konferenci prezentováno 29.4.99
s titulkem: Lehár & Stich & RKZ






     Nakladatelství Český spisovatel vydalo v roce 1997 knihu
 Česká literatura od autorské dvojice Jan Lehár - Alexander Stich.

 Pro rukopisníky je pozoruhodný už časový záběr, který dílo pojímá.
 Vymezuje se totiž v podtitulu takto:

 Od počátků do ranného obrození
 (9. století - první třetina 19. století)


 V obdobných příručkách tohoto druhu se jen zřídka setkáváme s
 tím, aby současně s dobou nejstarší, probíralo se kousek
 národního obrození.  V rukopisných souvislostech to ovšem
 znamená, že v knize můžeme hledat odpovědi na obě základní
  otázky.  Proč Rukopisy nemohly vzniknout ve staré době a proč
 musely vzniknout na počátku národního obrození, jak míní odpůrci
 jejich pravosti.


 Na otázku první nacházíme odpověď na samém začátku, kde v
 odstavci č.1 stojí:

 "Literatura v národním jazyce vstupuje na jeviště českých
 kulturních dějin na přelomu 13. a 14. století. Hlásí se ke slovu
 monumentálními epickými básněmi, rafinovanou duchovní lyrikou,
 vyzrálými překlady evangelií a žalmů.  Starší učenci se
 domnívali, že tato tvorba je vyústěním dlouhého vývoje:
  předpokládali, že navazuje zčásti na nedochovaná literární díla,
   zčásti na ústní tradici. Dnes se naproti tomu přikláníme stále
  rozhodněji k názoru, že je výsledkem vývojového skoku: vzepětí
  tvořivé energie, s jehož obdobami se v dějinách literatury - tak
  jako v dějinách výtvarného umění, hudby a myšlení - setkáváme i
  v jiných dobách a na jiných místech. Domníváme se, že zrození
  české literatury je jednou z převratných změn - politických,
  sociálních i kulturních -, které se u nás odehrávají kolem roku
  1300."


  Druhý z autorů (A. Stich), jenž zpracoval část spadající do
   národního obrození, věnoval Rukopisům krátký odstavec(4 strany)
    "Ve stopách hrdinského eposu".  Zde se setkáváme  s tradičním
  výkladem, který není prost podivných formulací. Na str. 207
  např. píše:

  "Pravost těchto památek se stala koncem 50. let 19. století
   dokonce předmětem   soudního sporu. V české společnosti
    vzbuzovaly pochybovačné   útoky přímo vášnivý odpor;
     rozšířilo se totiž mínění, že jde o záměrný
   útok rakouských úřadů a policie  na českou vzdělanost."


    Autor zde nechává čtenáře v nejistotě, zda to mínění
    bylo opodstatněné či nikoli.
    Budiž nám proto dovoleno zde připomenout známá fakta:

    http://kix.fsv.cvut.cz/rkz/roubik.htm


   V seznamu použité literatury autoři uvádějí knihu
   Tajemství RKZ M.Ivanova, publikace moderní rukopisné
   obrany ignorují.


                                 Jiří Urban