V konferenci prezentováno 14.11.2000
Diskuse o zkratkách v RKZ mne donutila
vrátit se k některým partiím ze Sborníku ČSAV z roku 1969
a všimnout si, jak je zde zpracováno heslo EMLER.
První "poučení" nalézáme na str. 34 ve stati Josefa Kočího:
"Zatímco česká společnost si dala v r. 1877 celkem klidně líbit odhalení
padělaných glos v Mater verborum Adolfem Paterou a Antonínem Baumem, a
publikovalo je dokonce v oficiálním orgánu české vědy, v Muzejníku (1877:
256), spisy Vaškovy a Šemberovy narazily na rozhořčený výbuch nekritického
českého nacionalismu. Do boje, v němž nechybělo osobních urážek, vytáhli
tehdejší přední představitelé oficiální vědy české, TOMEK, BRANDL,
bratří JIREČKOVÉ, HATTALA, EMLER a další.
Bibliografie Sborníku ovšem neodkazuje na žádný konkrétní projev Emlerova
"nekritického českého nacionalismu". Proto jsem se rozhodl pro lepší poučení
čtenáře poskytnout
ukázku
Emlerovy kritiky z doby velkých rukopisných bojů:
Prof. Zdeněk Fiala ve své paleografické stati
má též pozoruhodné rozpory.
str.49:
str. 64:
str. 60:
str. 50:
str. 54:
Jaká je pravda?
Emlerovo stanovisko otiskl Julius Grégr ve svém spise
Na obranu rukopisů Královédvorského a Zelenohorského
z roku 1886:
"Ze stránky paleografické nikdy jsem neměl pochybnosti o stáří
rukopisu Královédvorského. Pergamen jest starý, středověký;
zevní úprava jeho před psaním nejeví žádných odchylek od
obyčejů v příčině té ve věku XIII. a XIV. obvyklých, písmo má ráz
věku XIV. a jeví takovou jistotu a jednolitosť, že není dobře
na napodobení mysliti.
Rukopis Zelenohorský jest co do stránky paleografické zvláštností;
v jednom sezení sboru matičního (asi před 8-10 lety) vyslovil jsem
se o něm, že pro tvar některých písmen, zvláště písmena "a"
v něm přicházejícího nebyl psán před druhou polovicí věku XIII."
Ing. Jiří Urban Obraz Josefa Emlera ve Sborníku ČSAV
s titulkem: Emler a Sbornik
"Paleografie zůstala jen na okraji velkého sporu. Příčiny toho jsou celkem
známé: odborně vyškolený paleograf a universitní profesor pomocných
věd historických J.EMLER zůstal v průběhu sporu téměř úplně pasivní
a zvláště k RK se vůbec nevyslovil,"
Víra v paleografickou nezávadnost RK trvala značně dlouho a ve velké diskusi
let osmdesátých byla ještě podpořena tím, že EMLER, který přece jen se
neodvažoval hájit paleografické "zvláštnosti" RZ, se postavil za RK.
"..dvoubříškové a se v latinském písmu vyskytuje nejdříve až na konci 12.st.
a u nás teprve během 13. st. nabylo většího rozšíření. Tato obecně známá
skutečnost vedla už EMLERA k vyslovení závěru, že RZ "nebyl psán před druhou
polovicí věku 13."
..o paleografických argumentech proti pravosti RZ Tomek již pomlčel,
zřejmě proto, poněvadž v této věci se Emler vyslovil, i když nepřímo
a nepřesně, ale přece jen v neprospěch RZ.
"Nemaje nejmenšího ponětí o teorii paleografie ....
dovolával se Mareš starých paleografických úsudků a názorů Palackého,
Brandla Šafaříka a dalších, (také Emlera, pozn. J.U.) , kteří Rukopisy i
paleograficky hájili, a zapomínal na to, že paleografové již tenkrát jasně
prohlašovali Rukopisy za falsifikáty (stačí jmenovat W.Wattenbacha
a tH.Sieckela, OSTATNĚ I EMLER ODSOUDIL SVÝM POSUDKEM ALESPOŇ RZ.)"
Katedra inženýrské informatiky
Fakulta stavební ČVUT