Zapomenutá dcera neviditelného profesora

 

V Neviditelném psu se kdysi Viktor Šlajchrt v  recenzi reprintu  „Otázek filosofických, národních a sociálních  v politice“ vyslovil uznale o autorovi a upřímně se přiznal,  že dosud o Františku Marešovi nic nevěděl. Svůj článek proto nazval Neviditelný profesor [1].

 

Podobný údiv zaznamenala letos uměnímilovná veřejnost  po otevření výstavy Milada

Marešová malířka nové věcnosti  instalovené v Moravské  galerii v Brně. V četných recenzích, kterých se vyrojilo nemalé množství, je autorka pozoruhodných kreseb označována jako zapomenutá a sem tam se objevuje i snaha to zapomnění nějak vysvětlit. O příbuzenském poměru k dvojnásobnému rektoru Karlovy univerzity se zmiňuje jen nepatrná část kritiků.

 

V rámci výstavy je též ukázán domácí biograf Marešové, o němž  podrobně poreferovala Lucie Česálková v Literárních novinách [2] a chrakterizuje jej jako doma vyrobený a doma předváděný a uzavírá: „.. domácí biograf Milady Marešové je zcela unikátním projektem, aspoň v českém prostředí. Již v devatenáctém století se v Evropě vyráběly pro projekci laternou magikou, ale nejednalo se o unikátní příběhy či autorská zpracování.“   

 

Jestliže tedy projekt, který předběhl svou dobu  byl realizován v domácnosti a pro domácnost Marešové, je dost pravděpodobné, že se u jeho zrodu  nějak angažoval náš slavný fyziolog a následovník odkazu J.E.Purkyně,  jehož význam pro kinematografii je dobře znám.  Méně už je známo, že  vědecké filmy se začaly u nás natáčet v Ústavu pro fyziologii rostlin Karlovy univerzity za účasti Společností pro vědeckou kinematografii, jejímž předsedou byl prof. Vojtěch, nám dobře známý jako autor fotografického průzkumu Rukopisů a předseda České společnosti rukopisné.

 

K výstavě  Milady Marešové, která končí dnes (25.května)  je vydána pěkná publikace Martiny Pachmanové, na jejímž začátku je Marešův portrét.  Dovoluji si jej zde předložit  [3], aby podoba neviditelného profesora a dvojnásobného rektora  vešla ve větší známost, když se do nedávno vydaných čtyřsvazkových Dějin  Univerzity Karlovy nedostala.  

 

[1]   http://kix.fsv.cvut.cz/~gagan/jag/rukopisy/dokument/mares-3.htm

[2]   http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=5332

[3]   http://kix.fsv.cvut.cz/~urban/r/eko/2008/mm.pdf