Posudek z oboru emisní spektrografické analýzy a laserové mikrospektrografické analýzy

K expertize KÚVB čj. VB/F/227/KÚ-74 podávám z oboru emisní spektrografické analýzy a laserové spektrografické mikroanalýsy tento oponentní posudek:

Výzkumná zpráva, předložená autory M. Ivanovem, J. Josefíkem, D. Srncem, J. Sittou a J. Šonkou, si klade za cíl vyslovit za pomoci soudobé techniky a moderních analytických metod soud o pravosti či nepravosti Rukopisů zelenohorského, královédvorského a dále rukopisných památek označených jako Milostná píseň krále Václava a Píseň vyšehradská.

Předložený materiál je velmi obsáhlý. Pracovní text má 185 stran strojopisu nepočítaje v to bohatou obrazovou dokumentaci. Čísla stránek v následujícím posudku se vztahují k pracovnímu textu. Celá zpráva je členěna do čtyř protokolů o zkoumání výše citovaných památek. Kapitoly protokolů popisují jednotlivé fáze výzkumu. Na str. 12-20, 120-142, 173-175 a 181-183 se popisuje řešení otázky složení látek, jimiž byly jednotlivé památky napsány. Byly použity mikroskopie a metody chemické analysy a mikroanalysy. Na str. 22-55, 85-119, 176-178 a 183-184 jsou prostřednictvím visuálního pozorování, luminiscenční analysy, fluorescenční fotografie a rentgenografie podány důkazy o tom, že všechny zkoumané památky jsou palimpsesty. Dále se v protokolech (na př. str. 143-163) zkoumá a diskutuje technologie tvorby ozdobných tvarů (iniciály, rubrikace, majuskule), která neodpovídá středověké technologii. Byl podán důkaz o existenci barvy v iniciálách, která v hypotetické době vzniku Rukopisů nebyla známa. Byla prozkoumána řada srovnávacích materiálů, jejichž doba vzniku je průkazná.

Úkolem tohoto posudku je zvážit možnost a účelnost aplikace některých moderních instrumentálních analytických metod, jmenovitě emisní spektrální analysy a laserové spektrografické mikroanalysy.

Protože v zadání úkolu je obsažen striktní požadavek nepoškodit vzorek (str. 106), jeví se z těchto dvou stejně jako z ostatních příbuzných metod, charakteristických nízkými limity detekce a nepatrnou spotřebou vzorku nejúčelnější použití laserové spektrografické mikroanalysy (dále jen LSMA). Tato metoda jediná nevyžaduje předběžnou úpravu vzorku. Dopadem fokusovaného paprsku laseru na zkoumaný materiál se vypaří nepatrné množství vzorku za vzniku mikroplasmatu. Spektrum se snímá buď přímo nebo se mikroplasma podrobí sekundární excitaci mezi dvěma pomocnými elektrodami, na něž je vloženo vysoké napětí. Průměr kráteru, vzniklého vypařením části vzorku, se pohybuje řádově v hodnotách desítek mikrometrů, množství vypařené substance kolem 10^-6 g a absolutní citlivost dosahuje 10^-11 g. Existuje popis úspěšné aplikace LSMA při identifikaci pigmentů ve středověkých malbách. Nenalezl jsem zatím v literatuře zmínku o její aplikaci při studiu středověkých archiválií.

Posuzovaná zpráva obsahuje sdělení (str. 156) o použití LSMA pro určení chemického složení modré barvy v iniciále "Neklan" v RK. Výsledek analysy byl negativní, podařil se sekundární mikrochemický důkaz železa na místě zasaženém paprskem laseru. Sdělení však neobsahuje základní údaje o parametrech použitých přístrojů, po př. jejich typová označení, ani o podmínkách analysy. Není popsána použitá metoda snímání event. vyhodnocení spektrogramu. Bez těchto dat, která jsou běžnou součástí každé výzkumné zprávy, nelze k výsledkům analysy, event. k možnosti širší aplikace metody na danou problematiku zaujmout stanovisko.

Závěrem bych chtěl upozornit, že pro tvrzení, uvedená v "Souhrnu" (str. 185) a to že psací látka PV je roztokem živočišného nebo rostlinného barviva a že u MPKV běží o suspensi sazí, není v práci podán jednoznačný důkaz. Jde pouze o pravděpodobné domněnky.

V Praze, dne 7. srpna 1974
ing. Jaromír Čermák

V souvislosti s pracemi pro tento posudek mi nevznikly žádné výdaje. Práce trvala celkem 20 hodin.