Posudek z oboru vědecké fotografie

Vědecká fotografie jako souhrn pracovních postupů vytvářejících objektivně vyhodnotitelné jedno nebo více barevné zobrazení sledovaných objektů s maximální možnou a dosažitelnou rozlišitelností vůči jejich pozadí, je prezentována zejména následujícími, v procesu expertizy použitými speciálními technikami a jejich kombinacemi:

fotografií v infračervené spektrální oblasti

fotografií v ultrafialové spektrální oblasti

mikrofotografií ve viditelném a ultrafialovém oboru

fotografií fluorescenční

elektrofotografií

rentgenografií

Použité techniky se opírají především o registraci rozdílů reflexních, v některých případech transmisních a emisních spekter zkoumaných látek v určitých základních pásmech elektromagnetického spektra. Vzhledem k tomu, že charakter zkoumaného objektu představovaný souborem různých podkladových látek, různých hmot písem rozdílného chemického původu, stáří a technologie zpracování koresponduje úzce s nutnou diferenciací optických vlastností zkoumaných látek bylo použití těchto technik naprosto odůvodněné a správné. Jejich použití přineslo skutečně v některých případech expertizy kladné výsledky.

Uvedené techniky jsou v současné době již poměrně široce publikovány i aplikovány, mají vytvořené i určité teoretické zázemí, a jsou přijímány jako průkazné, takže na jejich základě lze činit závěry tak jak bylo v předmětné expertize uvedeno.

Současně je si nutno uvědomit, že volba správné metodiky nebo techniky je závislá právě na znalosti průběhu změn optických vlastností zkoumaných látek, který předem nebyl znám a nebylo jej možno speciálními spektrometrickými metodami zjistit. Bylo tedy nutno buď vycházet z údajů orientačních, z literárních pramenů popisujících analogických řešení nebo použití metody postupného ověřování účinnosti jednotlivých pracovních postupů v každém konktrétním případě. Tento poslední způsob je sice náročnější na čas a prostředky, lze však touto cestou při jeho exaktním provedení získat potřebné údaje o optických vlastnostech měřených látek.

Pro rekonstrukci různých textů na palimpsestech, t.j. pro případy kdy přichází v úvahu rozlišení dvou nebo více psacích látek je výhodné použití techniky černobílé infrafotografie (nebo spektrozonální fotografie sensibilizované pro střední viditelnou a i.č. oblast) tehdy, jestliže nejhořejší psací látka je buď zcela transparentní k i.č. nebo musí míti aspoň určitou transparenci a vyšší i.č. odrazivost než spodní psací látka.

Z literárních údajů je známo, že železitoduběnkový inkoust se jeví v i.č. oblasti jako tmavý, zatímco většina ostatních psacích látek i s anorganickými substancemi se jeví jako transparentní pro infračervené záření.

Mechanicky odstraněné písmo lze pomocí infračervené fotografie (nebo i.č. pozorování) zviditelnit za předpokladu, že v podkladu zbyly ještě aspoň stopy i byť oku neviditelné po psacím prostředku. Dobré výsledky lze zejména očekávat v těch případech, kdy bylo jako psací látky použito prostředku s obsahem uhlíku.

Toto jsou jedny z nejčastěji se vyskytujících otázek řešení určených i pro identifikaci pomocí vědecké fotografie v uvedené expertize. Dle současných znalostí a zkušeností jsou uvedené techniky vhodné pro jejich aplikaci.

S výsledkem zkoumání provedených některou z technik vědecké fotografie a uvedených v předmětném posudku jak formou fotografického záznamu nebo aspoň slovní formou mi nevznikly při studiu žádné pochybnosti. Dosažené výsledky jsou reprodukovány věrohodně, vlastní text by však mohl býti bohatší na vysvětlivkový doprovod jednotlivých fotografických dokumentů a obrazových ilustrací.

Z hlediska nároků na vědecky zdůvodněné a průkazné závěry postrádá celá práce technický popis podmínek a specifikace použitých zařízení za jakých byly jednotlivé zkoušky prováděny, tak aby mohla býti zajištěna případná reprodukovatelnost jednotlivých měření, a to nejen reprodukovatelnost, ale aby byl vytvořen i podklad pro další případné studium nebo pro možnost využití pro řešení analogických rozborů.

Například nedostatečně specifikovaný popis provedení fotografií v neviditelné oblasti spektra a nahrazený pouze paušálním označením infračervená, ultrafialová a pod. fotografie nemůže sloužit jako seriozní podklad pro analogické přímé nebo komparační měření. Stěží by bylo možno těchto údajů použít i pro publikaci v odborné literatuře. U těchto technik je rovněž rozhodující způsob osvětlení objektu a to nejen zda jde o odrazné nebo procházející, ale i z hlediska difusnosti, po případě polarizace apod. v každém případě nutné udat zdroj záření. Vzhledem k rychlým změnám optických vlastností zkoumaných látek, které jsou vlastně předmětem zkoumání měla býti těmto technickým informacím věnována větší pozornost, třeba formou vysvětlivkového spisu nebo pracovního deníku apod.

Pro ilustraci několik markantních příkladů:

Při rozboru RZ str. 16 Protokolu je požadován duplicitní důkaz o tom, že RZ není psán železitoduběnkovým inkoustem, ale nasyceným roztokem síranu měďnatého s nějakým zahušťovadlem. Protokol uvádí, že bylo použito optické filtrace infračervené fotografie v oblasti 850 mm a rovněž luminiscenční fotografie bez patrných výsledků.

Teprve na snímcích ultrafialových fotografií lze pozorovat zřetelnější tahy původního písma. Zvýraznění však není dokonalé, je požadován větší počet čitelných písmen. V kontextu prací se jeví potvrzení tímto způsobem za dosti závažné.

Přitom v práci chybí:

- objektivní doložení i negativních výsledků např. ve formě pracovního deníku, aby nedocházelo ke zbytečnému zbytňování Protokolu. Z pracovních záznamů by bylo možné soudit jednak na exaktnost provedení a jednak by jich bylo možno i expost. použíti pro další vyhodnocovací práce ať už přímé nebo komparační;

- další zpracování ultrafialových fotografií za účelem dosažení vyššího informačního výtěžku t.j. uvedené negativy mohly býti zpracovány některými speciálními technikami poskytujícími různé denzitické výtažky;

- použití dalších technik nebo jejich kombinací, které mohly býti zpracovatelům dostupné např. rozšíření i.č. studia do větších vlnových délek, fotografickou cestou do 1100 mm nebo použitím i.č. fotografie přes i.č. mikroskop, která by umožnila rozšíření pracovní oblasti do 1,2 mikrometrů při podstatně menších nárocích na intezitu ozáření předlohy. Rovněž ověření i.č. luminiscence nemuselo přinášet žádné těžkosti, naopak mohl býti získán v rámci dané optické soustavy universální přístroj pro rychlé porovnání propustnosti, odrazivosti i vlastní zářivosti v ultrafialovém, viditelném i infračerveném spektru.

Obdobná situace nastává i u rozboru RK, který mohl zahrnovat podle záměru zpracovatelů str. 82 Protokolu podrobné optické a mikroskopické zkoumání s využitím všech dostupných oborů záření. Přestože v tomto případě i.č. fotografie poskytla některé nové nebo upřesňující informace, domnívám se, že i zde mohlo býti provedeno širší ověření možnosti, zejména vzhledem ke kladným výsledkům podaným technikou i.č. mikroskopie, která měla býti rovněž fotograficky dokumentována. Některé případy uvedené na str. 100-106 Protokolu skýtají předpoklad zlepšeného rozlišení v případech použití buď spektrozonálního pozorování nebo spektrozonální fotografie provedené u vhodně vybraných spektrálních rozsazích individuálně dle konkrétních podmínek.

Rovněž k rozšíření důkazu o tom, že psací látka RK není klasickým železitoduběnkovým inkoustem. Mohlo býti použito některé z výše uvedených technik. Totéž platí i pro problém ověření Gebauerových zlomků.

Při průzkumu iniciál str. 162 Protokolu by mikroskopie v oblastech přilehlých k viditelné části spektra prováděná v universálnější adaptaci a řádně dokumentována mohla přinést další výsledky.

Rentgenové snímky RZ bylo možno za účelem dalšího zvýraznění vyhledávaných detailů zpracovati dále některou maskovací technikou nebo barevným překopírováním jednotlivých výtažků ze základního negativu.

Závěrem lze konstatovat, že pro řešení daného problému, který byl z velké části závislý i na průběhu a rozdílech spektrálních optických vlastností zkoumaných látek byly v Protokolech uvedené techniky vědecké fotografie a opto-elektronického pozorování použity oprávněně a vhodně. Dosažené výsledky však nejsou ve všech případech zcela úplně doloženy podle zvyklostí a nároků na vědecký doklad. Používání těchto metod mělo býti systematičtější a komplexnější. Systematičtější ve smyslu použití ve všech případech, které skýtají teoretický předpoklad pro positivní uplatnění příslušné techniky. Komplexnější z hlediska využití nebo aspoň prověření i dalších technik vědecké fotografie a opto-elektronického zobrazení, protože nelze vyloučit i význam použití dalších spektrálních oblastí. Dokumentační fotografická technika obsažená v Protokolech, je na vysoké technické úrovni.

Cestovní náklady spojené sprovedením této expertýzy budou vyúčtovány FSVB-KÚVB cestou VA-AZ Brno. K provedení expertizy bylo zapotřebí celkem 17 hodin.

V Praze dne 21.června 1974
Doubek

Cestovní náklady spojenés provedením této expertizy budou vyúčtovány FSVB-KÚVB cestou VA-AZ Brno. K provedení expertizy bylo zapotřebí celkem 17 hodin.