Posudek z oboru restaurátorství historických písemností, grafického zkoumání stáří takových písemností a doprovodné zkoumání (vazby, přehyby apod.)

Předmětem předložené zprávy je zkoumání materiálů tak významných, že jejich komplexní hodnocení není dnes myslitelné bez spolupráce expertů, úzce specializovaných ve svém oboru.

Předesílám proto úvodem, že moje poznámky se budou dotýkat těch pasáží zprávy, kde jde o zkoumání materiálů aplikací fysikálních a chemických postupů.

Předložená zpráva působí velmi dobrým dojmem. Shrnuje rozsáhlý materiál velmi systematicky a vyslovené závěry jsou jednoznačné. Jednotlivé kapitoly jsou zajímavé a dobře vyváženy. Zpráva doplňuje dokonalá fotografická dokumentace. Detailním způsobem je provedena rekonstrukce původních textů rukopisů.

Připomínky ke zprávě (číslování stran je převzato z Protokolu RKZ, 1971 formátu A 4)

Cílem zkoumání historických materiálů je mimo jiné průzkum materiálové, hmotné podstaty a zjištění použité historické technologie.

Osobně se domnívám, že druhá část úkolu, t.j. vlastní pracovní technologie, byla zpracována uceleněji.

Jelikož v tomto oboru pracuji, jsem si plně vědom obtížnosti a úskalí, která stojí v cestě průzkumu hmotné podstaty historických materiálů. Analysa těchto materálů je záležitost neobyčejně náročná. Ve většině případů jsou k disposici mikrogramová kvanta, takže pracovník musí vždy volit cesty určitých kompromisů. Nedestruktivní fysikálně chemické methody se nedají aplikovat všude, takže zásah do materiálu je většinou nezbytný. Je-li však proveden pietně a odborně, je místo odběru pouhým okem prakticky nezjistitelné.

K analysám anorganických pigmentů a pojidel

Paleta použitých pigmentů v rukopisech je poměrně chudá. Je pravdou, že v mnoha případech dovede restaurátor, vyzbrojený vlastními zkoušenostmi a znalostí historické technologie, určit s jistou pravděpodobností typ pigmentu, even. pojidla.

Přesto se domnívám, že závěry, vyslovené v analytické části, by měly být více podloženy exaktními mikroanalysami. Není vyloučeno, že analysy byly prováděny a nejsou uvedeny v textu. Na př. u stěžejních pigmentů, rumělky a minia, by neměly chybět přímé důkazy rtuťnatého, event. olovnatého kationtu.

V závěru na str. 58 se hovoří o "pojidle miniových písmen, vytvrzeném vápnem". Na str. 27 je zmínka o "bílkovém pojidle, tvrzeném vápnem ...."

I v tomto případě se domnívám, že nelze vycházet jen z posouzení krakeláže a z aplikace pravděpodobné středověké technologie, ale jen z chemické analysy. Na str. 25 je zmínka o chemickém zjištění bílkoviny, ale není dále rozvedena.

U pojidla by měl být určen aspoň typ (bílkoviny obecně - na př. Millonova reakce a j.) a dle možností identifikace použité bílkoviny jako takové (na př. chromatografií na tenké vrstvě).

Popisované tvrzení bílkoviny vápnem by mělo být prokázáno mikrochemickým důkazem kalcia.

str. 18 a 19:
složení zeleného písma: roztok měďnaté soli v bílk. pojidlo. Bylo by žádoucí podepřít orientační test kyselinou dusičnou dalšími důkazy. Navíc kys. dusičná nedokazuje zdaleka jen bílek.

str. 39:
odst. 12. "minium se zásahem při ... změnilo na průhlednou či bezbarvou složku" Formulace se mi nezdá správná, neboť minium se chemickou cestou nezmění na průhlednou či bezbarvou složku.

str. 53, 110 a j.
chybí exaktní identifikace klihu

str. 107
jde o látku klihovitou nebo klovatinovou.. jako v předchozích případech by bylo výhodné provést aspoň orientační mikrotesty (rozlišení polysacharidů od bílkovin rozpustností a skupinovým činidlem)

str. 133, 136
zkoušky pojidel rozpustné železité soli - upřesnění typu pojidla psací látky

str. 159
chemická povaha zelení - pokus o identifikaci

str. 175
závěr a a) suspenze ze sazí a pojiva - pokus o identifikaci pojidla

str. 184
nazelenalým roztokem měďnaté sloučeniny - v čem?
roztokem nějakého rostlinného nebo živočišného barviva - pokus o identifikaci srovnávací chromatografickou analysou.

Shora uvedené připomínky jsou připomínkami "od psacího stolu". Není zdaleka vždy možné provést odběr vzorku tak, aby se nenarušila celistvost díla. Ve shodných případech jsou však doplňující analysy nezbytné, neboť přispívají k dokonalému poznání materiálového složení historických památek.

V Praze, 27. srpna 1974
Tomek

Oponenturou mi nevznikly žádné cestovní výlohy. Na oponentuře jsem pracoval 14 hodin.