Protokoly se na několika místech zmiňují o poškození této
památky předchozími nešetrnými zkouškami, ale nespecifikují
je přesně.
Protože výsledky pokusů a eventuálně jejich
interpretace je závislá od tohoto poškození, je nezbytné si
těchto záležitostí podrobněji všimnout.
Jisté poškození konstatuje již Mareš [4] a je patrno i z
Vojtěchových fotografií. Viz příloha č. 4. Ty ovšem vypadají stejně,
jako ty fotografie Protokolů, u nichž se praví, že poškození bylo
odstraněno filtry. Profesor Vojtěch se však o žádném
filtrování nezmiňuje.
Dnes je rukopis MPKV pokryt pruhy sytě
modré barvy na
líci
i na
rubu ,
kde je báseň Jelen.
S ohledem na tyto skutečnosti je velice problematická interpretace
chemické zkoušky písma básně Jelen, popsaná na str. 103 takto:
Uvedené místo zkoušky
je zasaženo souvislým modrým pruhem.
Vyvstává tedy řada závažných otázek. Zde alespoň některé:
Obdobná situace platí i pro obdobnou zkoušku na druhé straně rukopisu.
Je třeba želeti, že příslušné dokumenty, dokladující toto
spodní písmo, nebyly zařazeny do publikované části
Protokolů. Namísto těchto autentických dokumentů má
čtenář možnost shlédnout jen další typ pokusu o
rekonstrukci, tentokráte provedený strojopisnou metodou na str. 105
a 106. Nemůže se ale přesvědčit, z jakých
skutečností rekonstrukce či pokus o čtení vychází.
Proto jsem se rozhodl prezentovat na předchozích stranách
scházející dokumenty, byť i v nezbytném zmenšení.
(Vážnější zájemci naleznou lepší dokumenty v [1], [9], [10], [11].)
Dokument převzatý ze strany 134 RP je pozoruhodný nejen
zajímavou detekční metodou, ale i tím, že na něm není vidět dnešní
poškození tmavými modrými pruhy. Dle údaje na nepublikované
fotografii
Je pozoruhodné, že otisky spodních písmen se zobrazily
i z míst, kde jsou dnes modré pruhy. Z toho
by se případně dalo soudit, že modré
pruhy v době pořizování otisků na pergamenu ještě nebyly.
Vysvětlilo by se tak mnoho dalších věcí. Například:
Pravda je ovšem taková, že příslušné dokumenty již nejsou
převrácené, ale v publikované části Protokolů nejsou.
Legenda jasně informuje, že červeně psaný text je odhad tvaru,
zatímco modřý text značí odhad doplnění.
Čtenář si má zřejmě domyslet, že černý text reprezentuje to,
co je "bezpečně rozluštěno".
Avšak obrazy spodního písma jsou prezentovány v jiném měřítku
nežli obrazy vrchního písma.
Proměřováním
odpovídajících vzdáleností ve vertikálním a horizontálním směru
vycházejí dokonce různá měřítka, takže zde musím konstatovat
podivnou deformaci, která znemožňuje jednoduché porovnání
tahů vrchního a spodního písma.
Přes tyto deformace je zřetelné, že duktus obou písem je velice
podobný a že obě písma sdílejí stejné řádky.
Nicméně čitelnost spodního písma z otisků je nulová.
Zodpovědně rozhodnout, zda vrchní a spodní tahy jsou či nejsou
identické není proveditelné na základě dokumentů, které
Protokoly předkládají.
K Protokolu MPKV mám ještě tyto drobnější připomínky:
Literatura
Rozbor Protokolu o zkoumání MPKV
Fyzický stav zkoumaného rukopisu
Chemické zkoušení černého písma MPKV
"Na 1. řádku v 1. slově byla písmena "se" smočena kapičkou
roztoku žluté krevní soli okyseleného zředěnou kyselinou
chlorovodíkovou. Černá krusta textu nijak nereaguje.Hnědé původní
písmo nacházející se pod krustou okamžitě zmodralo. To znamená,
že hnědé spodní písmo je železitý inkoust, zatímco černá krusta je
suspenze neobsahující železo.
Místo reakce pak bylo mnohonásobně vymyto kapkami destilované vody,
které byly odsávány filtračním papírem.
Získání spodního písma
Dle zavedené metodiky, zaměřil tým svoji pozornost na
pátrání po eventuálním spodním písmu. Metodou
kontaktních otisků, která u RK neposkytla žádných
výsledků, bylo zde naopak dosaženo zviditelnění tahů, které
charakter písma nepochybně mají.
" modré zbarvení na rukopisu
pocházející z dřívějších zkoušek
bylo odstraněno pomocí filtrů."
U snímků publikovaných dříve v [9], [10], [11] toto sdělení uváděno
není. Je otázka, zda to máme přičíst přílišné skromnosti autorů nebo
hledat jiné vysvětlení.
Vliv modrých polí na kvalitu získaného
spodního písma.
Při interpretaci výsledků kontaktní metody
(detekce na citlivý papír po předchozím
plošným oživením kyselinou chlorovodíkovou)
vyvstává otázka, zda modré pruhy nemohou ovlivnit výsledek.
Mohly by být
rušivým elementem zejména tehdy, kdyby modré zbarvení
obsahovalo železo. Protokol těmto otázkám nevěnoval
nejmenší pozornost. Jako kdyby tento problém neexistoval.
Stručnou, ale významnou zmínku nacházíme na str. 107:
"..ihned se zobrazily otisky původních (spodních) textů
a to ze všech míst, které nebyly v dřívějších dobách
podrobeny chemickým zkouškám."
Povaha spodního písma
O povaze spodního písma informuje Protokol na str. 107 takto:
"Je zřejmé, že na otiscích je zrcadlově obrácený text jiného
znění než je MPKV a báseň Jelen. Je proto zapotřebí, aby další
zkoumání otisků - případně jejich fotografií - provedli paleografové.
Pro srovnání je k tomuto protokolu kromě fotografií otisků (zrcadlově
obrácených) připojen pokus o přepis těch písmen, která se dala z
otisku více či méně bezpečně rozluštit."
Tato věta je klasický doklad sugestivního umění užívaného
v Protokolech. Vyžaduje komentář.
K posouzení jednoduchého problému,
zda spodní a vrchní text jsou odlišné (zda tu např. nešlo o pouhé
zvýraznění textu), není třeba školeného paleografa.
Nezbytně je ale třeba disponovat obrazem spodního a vrchního písma ve
stejném měřítku.
Pro MPKVa pro
Jelena.
"Na celé ploše rukopisu je patrna vrstva klihu. Vrstva
klihu je v některých místech tak tlustá, že z části
překrývá i krustu černých tahů písma."
Jestliže klihová vrstva z části překrývá krustu černých tahů,
pak to není důsledkem její tlouštky, ale jejího pozdějšího
nanášení. Této skutečnosti by mohlo být použito k datování.
Závěr
Text Protokolu MPKV je psán na pouhých třech stranách.
Z toho celá jedna strana byla věnována
prověřování zkušebních metod z hlediska jejich neškodnosti pro
zkoumaný, dnes téměř zcela zničený rukopis.
Mnoho věcí zůstalo neprozkoumáno.
Identifikace spodního textu na základě kontaktních otisků
není přesvědčivá a tudíž nelze s jistotou pokládat MPKV za
palimpsest.