Dosavadní reakce odborného tisku
Do této publikace by samozřejmě patřily rozbory Protokolů
z odborných časopisů nebo alespoň stručné odkazy na ně.
Do redakční uzávěrky této publikace se v odborném časopise
žádná příznivá či nepříznivá kritika Protokolů neobjevila.
Nepočítám ovšem novinářské produkty, kterých byla asi desítka,
ale všem scházela zasvěcenost. Příčiny
tohoto stavu mohou být různé, ale jsou zde i důvody zcela prozaické,
plynoucí z nedostatků ve vydání tištěných Protokolů.
Nedostatky ve vydání Protokolů
Tiskem vydané Protokoly jsou neúplné. Chybí cca 80%
obrazových dokumentů. Závěry v nich obsažené se tudíž nedají
snadno ověřit. Kritika Protokolů je tak nesmírně ztížena.
Kromě toho je textová část redukována o
důležitou pasáž,
z níž jsou jasně patrny kompetence a zodpovědnost
zúčastněných institucí za současný stav věcí.
Vynechaná úvodní pasáž zní
takto.
V důsledku neúplnosti tiskem vydaných Protokolů, je nezbytný zcela originální přístup k předmětu kritiky. Důkladná analýza Protokolů se tudíž nemůže omezit jen na to, co bylo vydáno tiskem ve Sborníku Národního muzea č. XXXVI, řada C, literární historie, ale musí učinit to, k čemu odkazuje vydavatel Protokolů. Studovat unikátní exemplář tzv. Reprezentačních Protokolů, uložený v Knihovně Národního muzea, který obsahuje úplný text a kompletní obrazovou dokumentaci.
Reprezenační Protokoly, někdy též nazývané Originální Protokoly, jsou svazky foliantů ručního papíru formátu A2, na nichž je místy nalepen text, psaný běžným psacím strojem, místy fotografie. Některé z foliantů jsou popsány kaligrafickým písmem. Této úpravě spíše odpovídá charakteristika "reprezentační" nežli "originální".
Reprezentační Protokoly jsou rozděleny do dvou svazků. První obsahuje Protokol RZ. Jeho první číslovaný foliant má číslo 12, poslední 124. Nečíslovaných foliantů v úvodní části bylo při prohlídce v roce 1994 zjištěno 6. Druhý svazek obsahuje Protokoly RK, MPKV a PV. První číslovaný foliant má číslo 7, poslední 141. Při prohlídce jsme zaznamenali 3 nečíslované folianty na začátku.
Hmotnost obou svazků činí 13kg. Další závažnou překážkou pro studium těchto materiálů je to, že dosud nejsou řádně katalogizovány. Nemají přiřazenou signaturu.
Od vyjití Sborníku NM číslo XXXVI s Protokoly uplynula do sestavení následujících kritických statí celkem dlouhá doba. Mám za potřebné zde objasnit, proč znalci rukopisné otázky, za které se považujeme, nereagovali podstatně rychleji.
Předně Sborník NM s Protokoly se dostal do prodeje v únoru 1994. Údaj "1991" v hlavičce tohoto periodika který pravděpodobně bude v budoucnu uváděn v bibliografiích, zdaleka neodpovídá skutečnému času zveřejnění Protokolů. S ohledem na tyto skutečnosti není reakce rukopisné obrany tak opožděná.
Proč tyto texty vykazují tolik diametrálně odlišných názvů, ponecháme zatím stranou. Posouzení toho, který z uvedených názvů je nejpřilehavější, musí vycházet jen z rozboru vlastního textu Protokolů, jenž následuje v dalších kapitolách.