6.9 Kontaktní otisky

V odstavci ch první kapitoly je stručně pojednáno o speciální průzkumné metodě, která měla zviditelnit zbytky písma pomocí kontaktních otisků. Na nepopsané okraje byl přitisknut želatinový papír, navlhčený zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a posléze detekován žlutou krevní solí.

Úvodem musím konstatovat, že tímto způsobem byl vyšetřován pouze prostor mimo zrcadlo textu RK, prostor marginálií. Proto případné nálezy touto metodou nemohou sloužit za důkaz palimpsestu. Nicméně pro komplexní poznání hmotné stránky RK a pracovních metod týmu, má smysl se i tímto experimentem zabývat.

Protokoly přiznávají, že vyvolané skvrny neposkytují tvary určitých písmen. Uchylují se tedy opět k "řádu". Konstatují, že vyvolané skvrny mají "podobný řád, jako stopy odstraněného písma uvnitř sloupců písma RK". Opakovaně zmiňovaný "řád" ale není identifikovatelný ani uvnitř sloupců, ani na kontaktních otiscích.

Pro zevrubnější posouzení zjištěných skutečností bylo by nutno studovat barevné otisky, které v publikované části Protokolu chybí. Částečnou dokumentaci k otiskům v [2] představuje foto č.85 na str. 8 obrazové přílohy a "Pokus o rekonstrukci původního písma otisku č. 67" na str.69. Je příznačné, že se opět předkládá pokus o rekonstrukci, aniž by bylo možno posoudit, z čeho vychází. Foto č. 85 se totiž týká otisku č. 19 a nikoli otisku č. 1. Viz tabulku [2, str. 68]. Ostatně negativní obsah otisku vypovídá, že jednotlivé otisky asi není třeba důsledně rozlišovat. Podobu otisku a rekonstrukce přináší příloha č. 6.

Užití termínu "pokus o rekonstrukci" pozornému čtenáři Protokolů napovídá, že předložená interpretace modrých skvrn asi nebude přísně vázána hmotnými skutečnostmi. Dokumenty uvedené v [1] na str. 52 neumožňují ani určit, v kterých místech otisku je pokus o rekonstrukci proveden. Zmatený je i komentář u obr. č. 68 na straně 69 TP. Nejedná se o otisk č. 67, ale o otisk číslo 1, s příslušnou fotografií č. 67, která ovšem v TP není uvedena.

"Pokus o rekonstrukci původního písma" je o tři řádky níže nazván "náčrtem zjištěných frekvencí" a je vytvořen jen z jednoho otisku. Žádný z ostatních 18 otisků zřejmě neposkytl lepší podklady pro další pokus o rekonstrukci.