5.2 Dosavadní svědectví o miniových značkách

Protože Protokoly nedokladují četná svoje tvrzení dokumenty, které by vyloučily pochybnost a protože naopak předkládají argumenty, které pochybnosti vyvolávají, je nezbytné konfrontovat tvrzení Protokolů s údaji starších výzkumů.

Palackého paleografický průzkum 1840

V roce 1840 vycházejí ÄD, v nichž paleografický rozbor vzorně provedl Palacký. Odtud je převzata tabulka 5.1, která kromě grafické podoby miniových značek zachycuje výčtem jejich rozmístění na řádkách RZ.

Tabulka 5.1: Tvary a rozložení miniových značek dle Palackého

Obdobný přehled, který by souhrnně zobrazoval nové Josefíkovy rekonstrukce těchže značek v Protokolech postrádám. Tak není umožněno snadné srovnání a zhodnocení přínosu nového průzkumu co do rozpoznání miniových značek.

Částečnou představu o rozmístění miniových značek vzhledem k textu RZ je možno si učinit z obr. 5.1. Je vytvořen na bázi Hennigovy faksimile, rovněž zhotovené pro ÄD. Pro naše účely byly zvýrazněny miniové značky a naopak zeslabeno vlastní písmo RZ. Vážnější zájemce odkazuji k originálu v [5] anebo kompletnímu přetisku v [10].

Obr.5.1: Překreslená strana 5 RZ se zvýrazněnými miniovými značkami

Detailnějším rozborem umístění miniových značek vůči textu RZ vyvstane absurdnost hypotézy týmu, že falsátor "využil" těchto značek pro text RZ.

Nicméně Protokoly předkládají čtenáři v závěru na str. 34 tuto sugestivní formulaci:

A. Původně byl na pergamenu dnešního RZ napsán text žaltáře písmem z konce 13. století; k žaltáři patřily iniciály i miniové majuskule .

B. Po zrušení žaltáře bylo pergamenu použito na vazbu.

C. Po vynětí z vazby a očištění bylo z pergamenu odstraněno písmo psané inkoustem. Stalo se tak asi slabou kyselinou (octovou?), které však pojidlo miniových písmen -- vytvrzené vápnem -- odolávalo, a proto bylo třeba buď miniových písmen použít, nebo je dodatečně vyškrábat." (důraz J.U.)

Logika takovýchto tvrzení samozřejmě padá při zjištění pravého stavu věcí o rozmístění miniových značek. Publikované Protokoly bohužel neobsahují žádný dokument, který by umožňoval se s věcí důkladněji seznámit. Protokol zato informuje čtenáře o tom, co údajně " bylo třeba". Tím Protokol zjevně opouští pole hmotných skutečností a uchyluje se k představám.

Cordův mikroskopický průzkum 1840

Při sepisování ÄD požádal Palacký proslulého mikroskopika Augusta Cordu Cordových mimořádných schopností užívali slavní badatelé jako Alexandr Humboldt, Krombholz a jiní., aby prozkoumal RZ. Corda shrnul výsledky svého bádání do dvou dopisů, jež jsou otištěny v ÄD a v překladu v [10]. Odtud vyjímám část, týkající se hlavně optických vlastností miniových značek:

"Že miniové zdobení náleží mnohem pozdější době, dokazuje 1. jeho lesk, který pochází od ještě přítomého pojiva, zatímco to bylo v rumělce a inkoustu zničeno; 2. že je naneseno jak na černé, tak na rumělkové červené písmo; 3. že jím vytvořené znaky mají jiný charakter, a 4. že konečně bylo použito na restauraci poškozených starších rumělkových ozdob, jak ukazují především čtyři velké iniciály, s výtečnou zřetelností C,

......

Touž barvou jsou napsány ony podivné znaky nebo značky v linkách a na černém písmu, jak ukazuje jejich barva a lesk. Také zdobené místo Tzv. kryptogram, prozkoumaný později fotograficky Vojtěchem , řádek 62, je psáno touto barvou a rovněž se ještě leskne, i když se tu ukazují velmi slabé stopy rumělkového kolorování jako základní linie. Ale také zde mikroskopická prohlídka zřetelně ukazuje, že miniové písmo leží přes rumělkové ozdoby.

......
také oba velké puntíky nacházející se nahoře a dole uvnitř v písmenu (C), jsou nakresleny rumělkou. Zdá se, že původně to nebyly puntíky, ale kroužky, jako ten uprostřed C, se kterým mají společnou barvu a nepřítomnost lesku pozdější kolorista vyplnil tučný tah C a tyto oba kroužky velmi tenkým miniem, s množstvím lepu, které je dnes průsvitné a silně se leskne." (důrazy J.U.)
Corda nás informuje o tlouštce, průsvitnosti a lesku minia. O těchto vlastnostech Protokol nesděluje nic.

Fotografický Vojtěchův průzkum 1930

Univ. profesor Viktorin Vojtěch, přední odborník na vědeckou fotografii, publikoval zajímavé dokumenty RZ v [8]. ZDE jsou vysoce kvalitní rentgenové snímky RZ, na nichž lze bezpečně rozlišit tahy rumělkové a miniové. Kvalita rentgenů z Protokolů to většinou neumožňuje.

Krom toho již dříve v [7] demonstroval výzkumnou metodu užívající pro identifikaci barev různých filtrů. Dnes nám tyto dokumenty poskytují informace, které rovněž nenacházíme v Protokolech. Jsou např. dokladem přítomnosti zeleného inkoustu v iniciále D. ZDE

Kašparův paleografický průzkum 1969

Konečně zde uvádím stanovisko současného paleografického experta, který v [9] vydal o stratigrafii psacích látek RZ zajímavá svědectví.
Na str. 315 o tom píše:

" Červené barvy bylo též hojně použito jako doplňku normálních písmen psaných zeleným inkoustem. Tyto doplňky jsou dvojího druhu: jedny mají podobu písmen (P,V,N,E,F,Q,S,A) a jsou psány přes (důraz J.U) zřejmě náhodně vybraná normální zelená písmena, popřípadě vedle nich. Slouží, jak se zdá, pouze jako ozdoba textu a nemají jiné funkce."

A dále v Poznámkách k paleografickému přepisu [9, s. 321] nacházíme ještě určitější vyjádření ke stratigrafii psacích látek:

K překrytu miniových značek se zeleným písmem dochází ovšem ještě na mnoha dalších místech. Pro úplnost ještě dodejme, že Kašpar v těch případech volí formulace jako: "písmeno .... červeně zdobeno"
nebo "mezi písmeny ... a ... červená výzdoba" a pod.

Význam starých svědectví

Uvedením dosavadních představ o stratigrafii psacích látek zde nemíním snižovat váhu nových tvrzení Protokolů. Naopak. Tím větší uznání světové vědy zaslouží objev obrácené stratigrafie, pokud ovšem budou v Protokolech předloženy přesvědčivé důkazy. Tomu dále věnujeme zaslouženou pozornost. Krom toho starší výzkumy sdělují o hmotné podstatě RZ skutečnosti, které v Protokolech nejsou.