5.5 Rekonstrukce inkoustového písma žaltáře

Na rozdíl od miniových značek, které jsou nikým nepopíranou a dávno známou skutečností, není domněle odstraněné inkoustové písmo nikde fotograficky dokumentováno. Sugestivní náznaky existence takového dokumentu vyplývají z textu na str. 17. Fotografie s "útvary hnědé barvy" byly předkládány prof. Fialovi. V Protokolu však nejsou. Existence spodního inkoustového písma žaltáře je v Protokole dokládána pomocí rekonstrukcí malíře Josefíka. Jedna z nich je uvedena v obrazové příloze publikovaných Protokolů na str. 4. Vypadá takto

Obr. 5.3 Ukázka dokumentace domněle odstraněného inkoustového písma Zde se může čtenář Protokolů o existenci spodního gotického inkoustového odstraněného písma v přesvědčit na vlastní oči.

Na samém konci Protokolu (v Poznámkách k celkovým rekonstrukcím na str. 33) nalezne bedlivý čtenář doplňující vysvětlení, že "rekonstrukce" na uvedeném obrázku není rekonstrukcí v běžném slova smyslu, ale jen " pokusem alespoň na části žaltáře ověřit, že se rozsah latinského textu mezi zjištěné majuskule vejde".

Nevhodné užití termínu "rekonstrukce" u obrázku v příloze a nevhodné umístění vysvětlujícího komentáře do poznámky na konec Protokolu může snadno u čtenáře vyvolat mylnou představu o existenci spodního písma.

Geometrie rekonstruovaného písma

" Rekonstrukce", pomocí níž se ověřovalo, zda se předpokládaný text do daného prostoru vejde, je v obrazové příloze publikovaných Protokolů nesnadno čitelná. Ve zvětšení vypadá takto

Z Protokolu ovšem není patrno, zda tyto rekonstrukce s různě velkými písmeny byly rovněž předkládány paleografickým expertům. U laiků vzbuzují velké pochybnosti a přirozeně snahu ověřit předpokládané rozložení domněle odstraněného textu i na jiných místech.

Na stránkách 37 až 51 je prezentován strojopis domněle odstraněného textu žaltáře. Protože je reprodukován pro každou stranu v jiném měřítku, je čtenáři znesnadněno zjišťování geometrických disproporcí. Může si přesto všimnout, že v rozpisu se vyskytují řádky dlouhé a krátké. Počet strojopisných písmen se pohybuje od 28 do 61. Zodpovědnější přístup by žádal, aby takovýto přepis domněle odstraněného textu nebyl proveden psacím strojem, ale předpokládaným typem písma s užitím zkratkového systému a nikoli jen na třech zvláště vybraných místech, nýbrž v celém rozsahu.

Při kontrole mimo vybrané části docházíme např. k takovýmto zjištěním: Na straně 5 obrazové přílohy je nad prvním řádkem "rekonstruovaného" písma rekonstruována majuskule Q domnělého spodního textu. (Skutečnost č. 52). Dle rozpisu předpokládaného textu žaltáře na straně 43 má na příslušné řádce být:

{před majuskulí Q:}: in te omnes, qui diligunt nomen tuum
{za majuskulí Q: }: oniam tu bene

Technicky je nemožné vtěsnat do prostoru před majuskulí Q text, který v přepisu čítá 29 písmen a do více než dvojnásobného prostoru roztáhnout pouhých 11 písmen.

Výše uvedené ověřování je v podstatě nadbytečné, protože nebylo prokázáno, že by miniové značky byly pod písmem RZ.